Břeclavsko/ Přestože komunistům po listopadu 1989 mnozí předpovídali vymření, realita je jiná. V některých obcích i městech na Břeclavsku jejich vliv spíše narůstá. Důkazem jsou i tři komunističtí starostové na Břeclavsku – ve Tvrdonicích, Kosticích a Pavlově.

„Za komunisty jsem kandidoval hlavně proto, že mě chtěli na kandidátku. Nikdo jiný mne neoslovil. Je ale pravda, že jsem byl ve straně. Z jejich programu mě nejvíce oslovuje sociální zaměření. Vadí mi názor pravice, se kterým se často setkávám, že by se měl každý člověk postarat sám o sebe,“ uvedl starosta Tvrdonic Zdeněk Tesařík.

V zastupitelstvech měst a obcí se ale najdou dokonce i lidé, kteří pokračují ve své politické kariéře už od předešlé éry. Například Marta Strušková hájí barvy komunistů na břeclavské radnici nepřetržitě jedenatřicet let.
„Místo lásky a pravdy u nás po revoluci zvítězila jen nenávist, lež a bída. Sedmnáctý listopad vnímám jen jako den studenstva. Více se k tomu ale nechci vyjadřovat,“ komentovala zítřejší výročí sametové revoluce.

To tvrdonický starosta není ve svých soudech na porevoluční společnost tolik radikální. „Některé věci se po revoluci zlepšily. Jiné ale měly zůstat. Například zemědělská družstva mohla fungovat dál v jiné formě. Mohla ochránit zemědělce, kteří dnes nejsou konkurenceschopní,“ vyjádřil Tesařík svůj názor.

Přínosem je podle něj určitě fakt, že lidé mohou cestovat po světě. „Dopad na region se mi těžko hodnotí, protože jsem se starostou stal až po revoluci. Jako nejpalčivější problém vnímám to, že lidé nemají sociální jistoty. Ruší se spousta pracovních míst. A na úřadech přibývá byrokracie,“ vyjmenoval starosta.

Tomáš Zejda, který vstoupil do politiky až po listopadových událostech a i nyní je členem mikulovského zastupitelstva, je naopak přesvědčen, že od revolučních událostí před osmnácti lety se hodně změnilo k lepšímu. I v Mikulově mají ovšem komunisté tradičně silnou pozici. Zejda s nimi podle svých slov zpravidla nemá po lidské stránce problém. „Bohužel se lišíme v názorech, jak řešit některé věci. Mnozí z nich si nevidí dál než na špičku nosu,“ podotkl Zejda, který kandidoval za lidovce.

Většina dnešních mladých lidí má o předlistopadové době jen pramalou představu. „O sametové revoluci nevím nic. Ani o komunismu. Určitě jsme se o tom učili, ale teď v posledním ročníku už dějepis nemáme,“ připustila osmnáctiletá studentka Pavla Švarcová, která se narodila právě v přelomovém roce 1989.

 

STEM - PREFERENCE POLITICKÝCH STRAN - LISTOPAD 2007

Listopadové preference nás po výkyvu minulého měsíce vracejí k situaci, kdy postavení dvou hlavních stran je v zásadě vyrovnané. ODS nyní předčila ČSSD o několik desetinek procentního bodu. Podobně tomu tak bylo v dubnu letošního roku. Mírně posílili komunisté a zelení, ztratili lidovci. Ochota účastnit se voleb je podobná jako minulý měsíc, o něco ubylo nejistoty a váhání.

Pravidelný výzkum volebních preferencí STEM byl proveden metodou kvótního výběru ve dnech 1. – 7. listopadu 2007 na rozsáhlém souboru 1281 respondentů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Statistická chyba u tohoto souboru se pohybuje kolem +- 1,5 procentního bodu u menších stran, u větších stran kolem +- 2,5 procentního bodu.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Jde o základní, hrubý údaj, kde podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou ze samotné povahy ukazatele nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

"Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?"

(údaje za listopad 2007; otevřená otázka - bez použití karet s názvy stran)

POZOR: STRANICKÉ PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK !

MODEL VOLEBNÍCH ZISKŮ

Hypotetické počty mandátů v listopadu 2007

Stranické preference zobrazují relativní sílu politických stran k danému okamžiku výzkumu. Přeložit tato čísla do modelového volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model zanedbává dnes nerozhodnuté občany a ty, kteří nejsou ochotni uvést žádné preference. Opírá se o dosažené výsledky v posledních volbách, částečně si všímá pevnosti rozhodnutí zúčastnit se voleb u stoupenců různých stran. V hrubých obrysech také odhaduje vlivy d’Hondtovy metodiky přepočítávání hlasů na mandáty, i když zcela přesně a spolehlivě nelze zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Jde o odhad – odchylka u všech stran může být +- 2 mandáty.

zdroj: STEM