Nejednou mezi nimi byl i malíř jižní Moravy Antonín Vojtek. „Bydlel jsem tehdy v Hustopečích. Státní bezpečnost se dozvěděla, že ke mně chodí podivní lidé, i ze zahraničí. Navíc jsem takzvaně nepracoval, byl jsem vlasatý a bydlel jsem ve sklepě pod garáží pod Křížovým vrchem. Asi si řekli, že jsem jejich člověk,“ vzpomínal Vojtek.

Budova v nynější ulici Národních hrdinů pochází z roku 1962. Teď je sídlem obvodního oddělení břeclavské policie. „Do toho roku sídlila bezpečnost v bývalém hotelu Slávia, který se začal rekonstruovat,“ přiblížila archivářka Ivona Šubíková.

Pro zvětšení klikněte.Z Vojtka chtěli estébáci udělat donašeče. „Přišli pod záminkou, že je zajímají obrazy. Chodili denně několik týdnů. Vždy v tutéž dobu. Pak přišli s tím, že jako správný soudruh bych jim měl podávat informace. Odmítl jsem, byl jsem rozčarovaný. Pak začali tlačit,“ řekl.

Kam odjel on, tam jeli i oni. „Kamkoli jsem si sedl, za chvíli přijelo auto. A v něm řezník, jak mu přezdívali. Pozorovali mě všude. Sice mi při výsleších neublížili fyzicky, ale psychický tlak to byl obrovský,“ přiblížil Vojtek.

Okresní výbor Komunistické strany Československa sídlil od druhé poloviny sedmdesátých let minulého století nedaleko. V nynějším Domě školství v ulici 17. listopadu. „Původní zástavba z přelomu devatenáctého a dvacátého století utrpěla. Na místě Domu školství byly dříve pěkné obchodnické domky se zázemím nebo lékárna. Domnívám se, že Dům školství a vedle stojící kulturák jsou jednou velkou jizvou Břeclavi,“ uvedla historička Alena Káňová.