Nejednou mezi nimi byl i malíř jižní Moravy Antonín Vojtek. „Bydlel jsem tehdy v Hustopečích. Státní bezpečnost se dozvěděla, že ke mně chodí podivní lidé, i ze zahraničí. Navíc jsem takzvaně nepracoval, byl jsem vlasatý a bydlel jsem ve sklepě pod garáží pod Křížovým vrchem. Asi si řekli, že jsem jejich člověk,“ vzpomínal Vojtek.

Budova v nynější ulici Národních hrdinů pochází z roku 1962. Teď je sídlem obvodního oddělení břeclavské policie. „Do toho roku sídlila bezpečnost v bývalém hotelu Slávia, který se začal rekonstruovat,“ přiblížila archivářka Ivona Šubíková.

StB měla ve Znojmě sídlo v takzvaném krajzáku, dnes budově Okresního soudu ve Znojmě na Náměstí Republiky číslo 585/1.
Facky, kopance, nakládačka. Na výslechy ve Znojmě si StB vodila lidi na krajzák

Pro zvětšení klikněte.Zdroj: DENÍKZ Vojtka chtěli estébáci udělat donašeče. „Přišli pod záminkou, že je zajímají obrazy. Chodili denně několik týdnů. Vždy v tutéž dobu. Pak přišli s tím, že jako správný soudruh bych jim měl podávat informace. Odmítl jsem, byl jsem rozčarovaný. Pak začali tlačit,“ řekl.

Bývalé sídlo KSČ ve Vyškově dnes využívají policisté.
Budova v Brněnské ulici? Někdejší centrum moci. Komunisty nahradili policisté

Kam odjel on, tam jeli i oni. „Kamkoli jsem si sedl, za chvíli přijelo auto. A v něm řezník, jak mu přezdívali. Pozorovali mě všude. Sice mi při výsleších neublížili fyzicky, ale psychický tlak to byl obrovský,“ přiblížil Vojtek.

Před revolucí v roce 1989 měla státní bezpečnost sídlo v blanenské Bezručově ulici. Společně s tehdejší policií. Ta budovu obývá dosud.
Výslech StB? Na pasovém oddělení v blanenské Bezručově. Nyní tam sídlí policie

Okresní výbor Komunistické strany Československa sídlil od druhé poloviny sedmdesátých let minulého století nedaleko. V nynějším Domě školství v ulici 17. listopadu. „Původní zástavba z přelomu devatenáctého a dvacátého století utrpěla. Na místě Domu školství byly dříve pěkné obchodnické domky se zázemím nebo lékárna. Domnívám se, že Dům školství a vedle stojící kulturák jsou jednou velkou jizvou Břeclavi,“ uvedla historička Alena Káňová.