Ředitele středních škol vyzvali radní k vytvoření alternativních tříd. Jejich vznik chtějí finančně podpořit. „Vnímáme potřebu změny a chceme ji podporovat. Ne že bychom považovali naše školy za špatné, ale požadavky na vzdělání se vyvíjí. Na střední školy se už hlásí děti, které vyšly školy s progresivními formami výuky. My jim chceme umožnit volbu i poté,“ zdůvodnila krajská radní pro školství Jana Pejchalová.

Iniciativu kraj ponechá na ředitelích. „Pokud se alternativní formy osvědčí, mohou se zavést i do ostatních tříd, případně i do jiných škol,“ doplnila Pejchalová.

S projektem přišel krajský zastupitel Jiří Hlavenka. „Je třeba ukázat, že jde děti vzdělávat i jinak. V alternativních třídách by nešlo jen o známky a zaškrtávání odpovědí, ale o schopnosti. Děti by třeba společně pracovaly na skupinových projektech. Naučí se tak víc, než když se biflují nazpaměť,“ uvedl.

Školství na jižní Moravě by se podle něj mělo více přiblížit tomu světovému. „Ve Finsku třeba rozvíjí měkké dovednosti, učí děti vést tým, vyjednávat či myslet v kontextu,“ zmínil.

Zájem rodičů o alternativní výuku podle Hlavenky potvrzuje nárůst zájmu o soukromé školy. „Bylo by dobré, aby se i krajské střední školy otevřely jiným směrům a nabízely více variant,“ řekl.

Projekt vítá ředitel gymnázia ve Vídeňské ulici v Brně David Andrle. „Je to zajímavá příležitost, jak najít alternativu. Uvažujeme o novém vzdělávacím programu, který se bude lišit od těch stávajících. Výuku chceme individualizovat a dělat ji pokrokovější,“ uvedl.

Novou třídu chtějí i na znojemském gymnáziu. „Rodiče o to mají zájem. Napřesrok kvůli tomu vyškolíme učitele,“ řekla ředitelka Hana Čermáková.

Alternativu pro děti vítají i rodiče. „Určitě bych toho využila. Alternativní výuka má význam, pedagogové ale nesmí být vyhořelí, aby výuka měla výsledky,“ míní Marie Štěrbová z Brna.