Areál, jenž kdysi patřil k významným dílům zahradní architektury, v pátek ještě před otevřením navštívil i hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Kráčel po boku ředitele Regionálního muzea Mikulov Petra Kubína či autora návrhu nové podoby zahrady a jednoho z nejvýznamnějších českých zahradních architektů Ivara Otruby.
Architekt dal zahradě barokní nádech, jaký měla dříve. Záměrem však nebylo vytvořit její kopii. „Chtěli jsme, aby byl rukopis současný. Je to reminiscence na baroko. Základní motiv jsme ponechali, jinak je vše nové," řekl Otruba.
Je to skvost, řekla
Prostory kolem zámku nyní zdobí například mohutná oranžerie. „Původně tady stála asi tak sto padesát let zpátky. Byla unikátní. Pěstovali tady tehdy různé citrusy. Dnes může prostor uvnitř oranžerie sloužit k různým koncertům či divadlům," navrhoval známý architekt.
Mezi další skvosty patří velké lomené schodiště postavené na zděné rampě. „Je věrnou kopií toho původního, které na počátku osmnáctého století spojovalo salu terrenu se zahradou. Ve své době bylo unikátním stavebním prvkem," nechal se slyšet ředitel mikulovského muzea Kubín.
Novou kašnu, bludiště či zahradu pro slabozraké obdivovala i turistka Zdena Kotačková z Náměště nad Oslavou, která v pátek do zahrady nakoukla. „Navštívila jsem už mnoho zámeckých zahrad, ale toto je opravdu skvost," zhodnotila žena projekt, jehož cena se vyšplhala k čtyřiadvaceti milionům korun.
Náklady na celý projekt pokryla z části dotace Regionálního operačního programu a také Jihomoravský kraj. „Ten přispěl patnácti procenty z celé částky," upřesnil Kubín.
Přípravy na obnovu zahrady trvaly deset let. Fyzické práce pak s krátkými pauzami přibližně rok. Místo čeká první zatěžkávací zkouška na Pálavském vinobraní 11. a 12. září. „Zahrada bude otevřená po celou dobu slavností. Směrem od náměstí bránu zamykat nebudeme. Naopak ze Zámecké ulice bude uzavřená natrvalo. Věřím, že zatěžkávací zkouška dopadne dobře a že se bude lidem nová podoba líbit," dodal ředitel.
