„Patříme spíše k těm aktivnějším spolkům. Ve spolupráci s obcí jsme se v minulých letech významně podíleli na rozvoji či obnově zeleně v katastru obce, na pronajatých pozemcích vytváříme takzvaná políčka pro zvěř, která slouží zvěři jako úkryt a zdroj potravy po větší část roku. V suchých obdobích roku zase obstaráváme síť napajedel pro zvěř,“ vyjmenovává předseda sdružení Radek Švarc.

Střelnice pravidelně hostí tradiční střelecké závody ve střelbě na asfaltové holuby. Pro veřejnost zase myslivci pořádají každoroční Mysliveckou noc s živou hudbou, jejíž součástí je i ochutnávka zvěřinových specialit. „V letošním roce jsme například pomáhali i vinařům při ochraně vinic před špačky,“ doplňuje Švarc.

Jak podotýká, členská základna je sice široká, nicméně průměrný věk myslivců se zvyšuje. „Náš věkový průměr je přes padesát let. Hodně mladých lidí má jiné zájmy a myslivost je obecně až tak nezajímá. Jde o problém celorepublikový. Přitom je to nádherný koníček, či spíše poslání, které zahrnuje ochranu přírody, krajinotvorbu i péči o zvěř,“ vyzdvihuje myslivec.

I na činnosti myslivců poslední měsíce doléhá koronavirus. „Výkon práva myslivosti patří mezi činnosti, které obdržely určité výjimky, ale i zde narážíme na komplikace. Jedná se přece jen o lidské zdraví, a to je věc s největší prioritou. Individuální lov či činnosti zásadně omezeny nejsou, společné akce se mohou konat v rámci omezení, které jsou dány platnými rozhodnutími. Přesto jsme zatím společné lovy pozastavili, nejbližší termíny úplně zrušili a vyčkáváme, co bude dál,“ přibližuje Švarc.

Jak zmiňuje, společným lovem by přitom Rakvičtí například potřebovali regulovat stav zajíců ve viničních tratích. „Nedá se nic dělat, zdraví je důležitější a přednější. V každém případě, pokud se potká více kolegů při individuálním lovu, platí pro ně platná nařízení jako jsou roušky a rozestupy,“ zdůrazňuje předseda sdružení.

Rakvičtí myslivci hospodaří zejména se zvěří srnčí, se zajíci a bažanty. V jejich revíru se ale vyskytují také lišky, kachny divoké, husy divoké či divoká prasata. „Stavy srnčí zvěře se již několik let drží zhruba na stejné úrovni. Závisí to hodně na úživnosti honitby, složení zemědělských plodin a v neposlední řadě taky na klidových možnostech. Bohužel s rozvojem cykloturistiky a dalších venkovních volnočasových aktivit dochází k častějšímu rušení zvěře, a to se může projevit vznikem škod na plodinách a vinicích,“ popisuje Švarc.

Početnost srnčí zvěře ve dvou honitbách rakvických myslivců v průběhu roku kolísá. „Na podzim dochází k úbytku krytiny z důvodu sklizně kukuřice a srnčí zvěř se sdružuje do větších či menších tlup. Přitom se k nám může na přechodnou dobu nastěhovat i některá zvěř z okolních honiteb či naopak část naší zvěře může odejít k sousedům. Na jaře se tyto tlupy opět rozpadají, zvěř se vrací a rozchází se na vhodná místa, kde má větší či menší klid a dostatek potravy,“ říká předseda sdružení.

Odlišná je naopak situace u černé zvěře. „U nás spíše jen prochází a v našich honitbách se tedy vyskytuje pouze přechodně. Oproti předcházejícím letům je poznat pokles stavů z důvodů vyššího loveckého tlaku způsobeného hrozbou šíření afrického moru prasat. Dalším faktorem je možnost používání nočního vidění při lovu divočáků, jež zvyšuje šanci úspěchu. Díky tomu také nejsou takové škody na polních plodinách,“ uvádí Švarc.

Stavy zajíců se v posledních dvou letech naopak zlepšují. „Avšak co se zajíců týče, situace se může změnit velice rychle. Důvodem mohou být choroby nebo i déle trvající sucho,“ doplňuje myslivec.

Mírný pokles oproti dřívějším letům pak myslivci zaznamenali mezi bažanty. „Důvodem bylo nejspíše deštivé a chladné počasí v období snůšky a líhnutí mladých kuřat,“ domnívá se předseda sdružení.