Rakouské chráněné oblasti inspirovaly Rostislava Koštiala natolik, že se mu v hlavě rozvíjí plán na propojení Svatého kopečku, lomu a města. Podle jeho vize by unikátní krajina vybudovaná člověkem nabídla prostor jak pro rostliny a živočichy, tak pro její návštěvníky.

„Nepovažuji za správnou filozofii chráněných oblastí, kam nikdo nesmí. Lidé by měli mít možnost dostat se do lokalit, kde se příroda chová přirozeně. Jak jinak zjistí a uvidí to, co vlastně chrání? Jsme poměrně hodně izolovaní od přírody a míst, kde bychom mohli vidět ryzí život v ní, je čím dál méně,“ uvažuje Koštial.

Jeho myšlenka vychází z propojení dvou projektů. Rozběhla se regenerace Procházkova lesoparku a s pozemkovými úpravami vznikají obslužné komunikace, které budou využívat také turisté.

Délka? Deset kilometrů

„Když jsem stál nad mapou, všechno se to krásně spojilo. Lesopark, severní strana Svatého kopečku, lom, koryto Mušlovského potoka, kde bychom mohli vybudovat drobné nádrže či rybníčky. Pak máme jižní stranu pod kopečkem, téměř po hranici, podél potoka Včelínek. Napojením těchto okruhů na centrum města by vznikla krásná stezka,“ popisuje starosta.

Měla by zhruba deset kilometrů. A vyšla by na desítky miliónů korun. Celý plán je však na samém začátku. „Jednal jsem na toto téma se zástupci Chráněné krajinné oblasti Pálava, financování jsem probíral na ministerstvu životního prostředí. Jde zatím o nápad. Samozřejmě mám před očima nejrůznější fantaskní scénáře,“ usmívá se Koštial.

Umí si třeba představit, že by se na vodní hladině v lomu vybudovalo pódium, kde by se pořádaly divadelní dýchánky nebo koncerty. „Od věci by nebylo ani výukové zařízení pro ochranáře, kteří by sondami do podvodního světa mohli provádět výzkum. Ale to už hodně předbíháme,“ naznačuje.

Do konce svého volebního období by však rád vše připravil tak, aby mohl jeho nástupce v projektu plynule pokračovat.