Stovky let nato se v Hruškách na Břeclavsku rozhodli oprášit starou pověst a vrátit se ke kořenům. Vysazují hrušně a v plánu mají i pořádání hruškových slavností. „Měli jsme zde alej, jenže stromy byly nemocné. Museli jsme je vykácet. Symbolicky jsme se rozhodli je nahradit právě hrušněmi. Dosud jsme jich vysadili asi padesát a nadále v tom pokračujeme,“ vysvětlila tamní starostka Jana Filipovičová.

S nápadem v obci uspořádat hruškové slavnosti přišel místostarosta Marek Babisz. „Vinař Jiří Šmerák zasadil asi dvě stovky hrušní, ze kterých by rád vyráběl pálenku. Tak bychom to mohli spojit. K ochutnání by mohly být frgály, povidla či pálenka. Teď jde jen to, vybrat nejvhodnější termín,“ usmíval se.

Tamní dokonce jednají i s brněnskou Mendelovou univerzitou o výběru nejvhodnější odrůdy. „Chtěli bychom vybrat nejvhodnější nosnou odrůdu a tu u nás hromadně sadit,“ řekl Babisz.

Názvy obcí
• Josefov na Hodonínsku – odvozuje svůj název od rakouského císaře Josefa II.
• Kurdějov na Břeclavsku – historici jsou ve při, jestli má název obce spojitost s nemocí zvanou kurděje. Nejspíš pochází z německého Gurdau, přičemž Gurde je původní výraz pro středověkou nádobu.
• Vrbice na Břeclavsku – obec má vrby jak na praporu, tak i ve znaku. Vysázených je tam také řada vrb.

Obdobný nápad měli i v Hruškách na Vyškovsku. Kilometr dlouhé stromořadí tam vysadili loni, alej má vyrůst letos. Úrodu hrušek plánují bezezbytku zpracovat. Chtějí postavit sušárnu ovoce a moštárnu. „Inspirovali jsme se jedním rakouským mikroregionem, kde mají na zpracování hrušek postavený regionální cestovní ruch. Dělají hruškovou hořčici, hruškové octy, mošty, cidery, šampaňské. Jsou to hruškoví baroni, tradici dědí z pokolení na pokolení,“ přiblížil starosta Jan Kauf.

Obcí se zajímavými názvy, které se odrážejí i v současnosti, je v kraji hned několik. Poutavou historií se pyšní například Kozojídky na Hodonínsku. Už víc než tisíc let před jejich vznikem se na území vesnice pásly kozy. Dokládají to i loňské nálezy archeologů z Masarykova muzea. Ti na místě objevili keramiku a zásobní jámy s odpadky a kostmi. Především kozími a ovčími.

V souvislosti s názvy obcí a měst nezřídka dochází k úsměvným situacím. Komické zmatky působí třeba dvojí Uherčice. „Volali mi z regionální televize, že by u nás chtěli natáčet, jak lovíme z laguny na poli ryby. Řekl jsem jim, že je sice hezké, že mne žádají o spolupráci při natáčení lovu kaprů, ale že se musí obrátit na naše kolegy v Uherčicích na Břeclavsku,“ smál se bývalý starosta Uherčic na Znojemsku Dušan Kovář.