Slouží čtyřiadvacetihodinové směny. Vyjíždí v mrazu, dešti, za každého počasí. Přitom mají podmínky pro práci lékařů a zdravotníků jihomoravské záchranné služby k ideálu daleko, tvrdí šéf záchranky Milan Klusák. Jejich situace je jedním z problémů v regionu, které má úvěr od Evropské investiční banky pomoci řešit.

Kraj chce dát dvě stě milionů korun na stavbu sedmi nových výjezdových stanovišť zdravotnické záchranné služby. Mají být na Znojemsku, Břeclavsku, Hodonínsku i Vyškovsku. „Zaslouží si vracet se na výjezdové základny, které odpovídají moderní době,“ poznamenal na adresu záchranářů Klusák.

Sto dvacet milionů korun plánuje region investovat do zařízení se speleoterapií v Ostrově u Macochy na Blanensku, kde se v jeskyních léčí děti s alergií nebo astmatem. „Peníze využijeme například na nákup přístrojů k diagnostickým měřením,“ uvedla primářka léčebny Jarmila Überhuberová.

Projekty z půjčky
• základny pro záchranáře v Šumné, Hustopečích, Kyjově, Mikulově, Slavkově a Veselí nad Moravou
• léčebna se speleoterapií
• domovy důchodců v Bučovicích a Hustopečích
• obchvat Čebína
• oprava silnic Uherčice–Rancířov, Hajany–Želešice a Jedovnice–Březina

Bučovicím na Vyškovsku pomohou vypůjčené peníze k domovu důchodců. „Usilujeme o výstavbu řadu let, takže jsme rádi, že se konečně hnuly ledy,“ sdělil starosta města Jiří Horák.

Čebín díky penězům od Evropské investiční banky získá silniční obchvat. Část úvěru chtějí dát krajští politici také do oprav silnic druhé třídy v regionu na Znojemsku, Brněnsku a Blanensku.

Kraj bude úvěr čerpat od letoška do roku 2022, splatí ho do jedenadvaceti let. „Prvních pár let by měl být úrok téměř nulový,“ informovala krajská zastupitelka Naděžda Křemečková, která výjezd do sídla Evropské investiční banky v Lucemburku vede.

Sedm set milionů korun je nejvyšší částka, kterou si kraj může vypůjčit. Stejnou sumu musí do investičních akcí vložit z jiných zdrojů. Patnáct projektů, na které chce region do čtyř let peníze z úvěrů využít, tak bude stát celkem asi miliardu a půl.

Podle ekonoma a ředitele Institutu veřejné správy Filipa Hrůzy je nynější zadlužení jižní Moravy podobné jako u ostatních regionů a kraji se dluhy daří bez problémů splácet. „Má to smysl a splácení by neměl být problém,“ sdělil.