Jaký byl výsledek stávky učitelů na začátku loňského prosince a co očekáváte od červnové?
„I když většina zaměstnanců školství to nepociťuje, tak jakýsi malý pokrok po prosincové stávce byl. Rozpočet školství byl na poslední chvíli posílený o jednu miliardu korun. To je pokrok velmi malý. Je to tak malá částka, že se to po rozpočítání na jednoho pracovníka nebo na jednu školu projeví opravdu minimem peněz. Považuji za důležitější to, že se o tom problému začalo mluvit. Do té doby to vypadalo tak, že jsou zaměstnanci školy víceméně smířeni s tříletým zmrazením platů. Tady se ukázalo, že to tak není. Odpor byl opravdu masivní.

Jednodenní stávka, je to dostatečné řešení?
Bylo jasné, že jednodenní stávka je opravdu výstražná a těžko se nám podaří dosáhnout plného uspokojení požadavků.

Co vás vyburcovalo tentokrát?
Je to reakce na postoj ministerstva školství, konkrétně ministra, který prezentuje své jednání s ministrem financí jako úspěšné pro školství. Problém regionálního školství údajně vyřešil tím, že dosáhl navýšení rozpočtu o půl miliardy korun a příslibu čtyř miliard v příštím roce. To ale situaci vůbec neřeší.

Stávka ale dopadá i na rodiče žáků. Co byste jim vzkázal?
Řada lidí už tím může být otrávená. Bylo by dobré, kdyby si rodiče a veřejnost vůbec uvědomili jednu věc. Prostředky, které ve školství chybí, by se daly i z vnitřních zdrojů školství zalepit. Stačí dělit vyučovací předměty, zrušit nepovinné předměty, kroužky, nejezdit na výlety, na školy v přírodě. Toto všechno jsou aktivity, které stát nepokrývá. Na škole se pořádají z volných peněz, takzvaných nenárokových složek, které se potom statisticky vykazují. Kdyby to všechno školy zrušily, bude to mít obrovský dopad do kvality vzdělávacího procesu. Bylo by dobré, aby rodiče vnímali, že kantoři financují aktivity jejich dětí. Nevím, jestli v jiné profesi něco podobného existuje.

Kolik peněz je tedy třeba letos vložit do školství?
Měli jsme to spočítané na tři miliardy navýšení letošního rozpočtu. Podstatné pro nás je, a to si s ministrem školství nerozumíme, že ty peníze musí jít do nárokových složek, tedy do tarifních platů. Zvýšené životní náklady, inflace, postihla každý rok prakticky stejně. To jsou peníze, které mají jakýsi valorizační charakter.
Pořád máme jednu věc v rukávu, a to jsou podzimní krajské volby. Před nimi budou politici velmi pozorně sledovat, co se okolo děje. Každá taková akce jim bude odlévat hlasy.