„Podle mého by v Břeclavi měla stálá expozice krojů být už dávno. Citelně tu totiž chybí, Podluží je na kroje hodně bohaté. Kromě folkorních akcí je navíc turista nemá šanci prakticky vidět. Přitom by to byla tak krásná a poučná podívaná," posteskl si Jaroslav Švach, který je s folklorem v Břeclavi celoživotně spjatý.

S národopisnou problematikou se v Břeclavi lidé pravidelně obracejí na ředitelku tamního muzea Alenu Káňovou. Ta má v této oblasti dlouhodobé vize.

„Stálou expozici podlužáckého kroje v Břeclavi nosím v hlavě už přes patnáct let. V synagoze máme profesionálně vybavený depozitář, kde je vše ošetřeno v předepsaných teplotních a vlhkostních podmínkách. Celý fond lidového kroje z Podluží čítá několik tisíc kusů sbírkových předmětů," potvrdila svůj zájem.

„Dva nejucelenější a nejhodnotnější soubory tvoří lidová výšivka na mužském a ženském kroji a vlňáky. Vše by mělo posloužit jako základ pro stálou expozici, jež by měla pokrýt mužský, ženský i dětský kroj od roku 1880 do současnosti. A to pro pracovní i sváteční chvíle, navíc z každé vesnice na Podluží. Pokud by se naskytly peníze a prostor, do tří let jsem schopná kvalitní a reprezentativní sbírku vystavit," je přesvědčená Káňová.

Kroje na zámku

V současnosti podle ní hlavní problém spočívá právě ve vhodném prostoru a potřebných financích.

„Myslím si, že dnes ve větších městech nemá význam pouštět se do krojové výstavy několika kousků s popisky, jako tomu bylo kdysi. Vše je totiž třeba doplnit bohatým fotografickým fondem, filmy a interaktivní složkou. V Břeclavi si to dokážu představit nejlépe na zámku. Žádný historický dům lidové architektury tu totiž nemáme. A národopisná výstava v Lichtenštejnském domě, který původně sloužil jako židovská škola, také moc nesedla," vysvětlila Káňová.

Podle Švacha by mělo muzeum s městem vypsat projekt a žádost o dotace a spokojit se i s prostory, které jsou aktuálně dostupné. „Oprava zámku je v nedohlednu a ani se nijak neplánuje. Chtělo by to vytipovat reálnější místo," vzkázal folklorista.

Turistické informační centrum slouží pro návštěvníky Břeclavi už několik let. O poptávce turistů po takové výstavě tak ví své. „Lidé se zajímají hlavně o hody. Chtějí vidět kroje v akci a užít si atmosféru. Kdyby ale stálá expozice vznikla, zájem by, myslím, byl," podělila se o zkušenosti pracovnice centra Hana Suchánková.

Ředitelka muzea, která se stará i o tamní synagogu, však vnímá mezi turisty o kroj širší zájem. „Vždy se několik lidí ptá. Jde jim o doplnění dojmu z návštěvy města. Protože je stálá výstava zatím vzdálená, muzeum příští rok vydává obrazovou publikaci pro turisty. A pokud by opravdu chtěli vidět podlužácký kroj naživo i mimo hody, mohou si udělat výlet na výstavy do Lužic, Lanžhota nebo Dolních Bojanovic," pozvala zájemce Káňová, která patří mezi znalce podlužáckého kroje.

To potvrzuje i fakt, že navrhovala ošacení pro národopisný kroužek z Poštorné a cimbálovou muziku z Charvátské Nové Vsi.

PETR VLASÁK