Kravihorská socha Svobody má smutný výraz. Asi málo pila, vtipkovali lidé

11.11.2018

Bořetice – No nekecej! Vidíš tu sochu? Při Putování za mladým vínem v Bořeticích na Břeclavsku si lidé fotí selfie u nové místní atrakce – jakési repliky sochy Svobody v lidské velikosti. „Kraví hora a New York? Dobrý nápad,“ komentuje třeba Ivana Mikáčová, jedna ze stovek návštěvníků sobotní akce otevřených sklepů s odhalením netradičního díla.

V Bořeticích na úvod Putování za mladým vínem odhalili členové vlády recesistické Svobodné spolkové republiky Kraví hora sochu Svobody v lidské velikosti.

Kliknutím zvětšíte

V Bořeticích na úvod Putování za mladým vínem odhalili členové vlády recesistické Svobodné spolkové republiky Kraví hora sochu Svobody v lidské velikosti. | Foto: Deník / Přemysl Spěvák

Pobavit, to místní recestisté umí již řadu let. Členové vlády Svobodné spolkové republiky Kraví hora, samozvaného mikrostátu bořetických vinařů, u ještě zakrytého symbolu Spojených států amerických zpívají svou hymnu. Poté bouchá šampaňské. Křest sochy doprovází čestný prezident Kravihorců Václav Petrásek představením díla. „Socha jakoby podepírá nebe, v ruce drží symbol pití vína – skleničku,“ říká.

Jistě, pár drobných odlišností od americké sestry lze najít. Bořetická socha neváží dvě stě tun, ale dvě stě kilogramů. V pravé ruce nedrží pochodeň, ale podepírá jí střešní trám, v levé svírá dosti velký pohár na víno místo desek s vyhlášením nezávislosti. „Je to variabilní. Místo skleničky může držet i koštýř nebo svazek hroznů,“ upozorňuje spoluautor díla Pavel Valášek z Vranovic.

Přesnou kopií není ani tvář nebo ruce. „Nevěděl jsem, jaké je udělat, tak jsem obkreslil ty mojí přítelkyně, když ráno vstávala do práce,“ pokračuje Valášek.

Za projektem stojí umělecký kovář Václav Bařina žijící převážně ve Spojených státech. Před jeho sklepem označeným americkou vlajkou socha ze silného plechu stojí. „Bohužel se při cestě sem zasekl v koloně,“ omlouvá jeho nepřítomnost Petrásek.

Se sochou se fotí například Daniela Helisová ze severní Moravy. „Škoda, že má takový smutný výraz ve tváři. Asi málo pila,“ usmívá se žena s vínem v ruce.

Kravihorci mají ještě další nápady, jak zatraktivnit místní areál s vinnými sklepy. „Do budoucna bychom tu rádi měli sochu velkého škůdce vinohradů z devatenáctého století, kterým byl révokaz. Toho naopak asi budeme muset hodně zvětšit,“ přemýšlí Petrásek.