Petr Krejčí z Prahy kritizuje hospodaření ve vzácném lužním lese u Lanžhota. Lesníci s jeho výtkami nesouhlasí.

„Současné takzvané hospodaření Lesního závodu Židlochovice, polesí Soutok, spočívá ve velkoplošném kácení starého lužního lesa. Už ne jednohektarové plochy, jak nařizuje zákon, ale díky podivné výjimce dokonce dvouhektarové holoseče, na kterých nezůstane jediný budoucí solitér,“ píše Krejčí v rozsáhlém dopise, který rozeslal mnoha významným osobnostem, politikům a ochráncům přírody.

Na práci lesníků v lužních lesích nenechává nit suchou. „Celá oblast, která jednoznačně splňuje kritéria jádrového území národního parku, je ponechána na pospas lesním inženýrům státního podniku Lesy České republiky a ti svým jednáním nenechají nikoho na pochybách, že nejsou schopni vidět v lese jiné bohatství, než právě jen a pouze hmotné,“ poukazuje.

V dopise se zaručuje, že není aktivistou ani lobbyistou a není ani na nikoho takového napojený. „Jsem občan, zajímající se o svou zemi a o její krajinu,“ dušuje se.

Ředitel Lesního závodu Židlochovice Tomáš Blaha se ovšem takovým výpadům brání a domnívá se, že autor článku není úplně nestranný. „V řadě míst dopisu neudržel svůj nestranný pohled a značně kriticky se vyjadřuje k práci lesníků. Emotivnost některých pasáží naznačuje, že zase s tou nezaujatostí nebude tak čisté,“ řekl Blaha.

Celý problém podle něj spočívá v rozdílném pohledu na toto území a způsob jeho využití, který pramení z názoru, že se jedná, zjednodušeně řečeno, o středoevropskou obdobu amazonských pralesů. „Toto přirovnání je mediálně velmi atraktivní, ale značně zavádějící. Člověk již od prehistorických dob zásadně ovlivňoval zdejší lesy o čemž svědčí kupříkladu i vykopávky z dob Velké Moravy na Pohansku,“ podotkl Blaha.

„Stejně tak napadení lesníků státního podniku z hledání rychlého zisku z těžby a prodeje dřeva je absurdní. Lesník ten musí počkat sto i více let než sklidí plody své práce. Náklady na obnovu lesa jsou přímo hrazeny z výnosů a část zisku se odvádí do státního rozpočtu,“ argumentuje ředitel Lesního závodu Židlochovice.

S názorem Krejčího se ovšem ztotožňuje třeba místopředseda Vlastivědného spolku regionu Břeclavsko Milan Blažek. „S tím se nedá než souhlasit. Vychází to ze současného stylu práce lesníků. Za Liechtensteinů se pravidelně prováděly průřezy. Dnes je to, jak říkám, takový tovární styl. Vytěží se obdelník sto krát dvě stě metrů a hotovo,“ poukázal Blažek, který situaci v oboře Soutok sleduje už desítky let.