O lidové tradice se podle svých slov zajímá od malička. „Jsem vrstevník Elvise Presleyho, hity šedesátých let poslouchám stále, každý den. Ale vždy mě zajímal také folklor. Jako mládenec jsem chodíval na hody v kroji," tvrdí rodák z Moravského Žižkova.

Ve své sbírce má stovky součástí lidového oděvu. Z různých období. Kromě šatů a jejich doplňků, například nespočet šátků řady druhů i neuvěřitelných 280 vlňáků, které ve studených měsících dodnes nosí na Břeclavsku hlavně starší ženy. „Máme plné skříně krojů a plný dům keramiky. Jen na sukně bych potřeboval novou zvláštní místnost s dalšími regály a truhlami," směje se Buzrla.

A dodává: „Je to má vášeň, někdo sbírá známky, pivní tácky nebo sirky, já zase součásti kroje."

Raritou je původní dívčí vesta přibližně z roku 1850. „Jde o černou soukennou kordulu. Je ve sbírce nejstarší. Mám ji po mé pra pra pra tetičce," chlubí se čilý důchodce.

Hodně jiných kusů oděvu, i celých šatů, má pak z období od konce devatenáctého století do začátku druhé světové války.

Hlavně těch, co si oblékaly dívky a ženy. „Mládeneckých variant krojů totiž v Moravském Žižkově mnoho není. Nejvzácnější a nejdražší byly v devatenáctém století kalhoty koženky, jelenice. Pozdější žlutice se zpočátku nosily dlouhé po kolena, s modrými punčochami a vysokými botami. V druhé polovině devatenáctého století se žlutice prodloužily. Mužáci měli tmavé kalhoty," popisuje vývoj kalhot „šohajú".

Módní přehlídka krojů

Před deseti lety začal Buzrla spolupracovat s krejčovou v Moravském Žižkově, Věrou Vašíčkovou. „Šije mi repliky původních krojů podle fotografií a dobových záznamů," děkuje jí za pomoc Buzrla.

Lidé jejich snažení nedávno obdivovali na módní přehlídce krojů v Moravském Žižkově. Žáci tamní školy jich předváděli v zaplněném kulturním domě asi čtyřicet. O komentář k nim se nepostaral nikdo jiný než právě domácí Buzrla. „Možná, že to někdy zopakujeme," nebrání se.

A jak všechno toto tradiční oblečení pro slavnostní i obyčejné příležitosti udržuje? „Proti molům mám sprej, před lety se do skříní dával naftalín. Ale i tak jsou některé starší součásti krojů z dřívějška poškozené," jmenuje úhlavního nepřítele.

Moravský Žižkov sice patří do mikroregionu Podluží, v krojích se ale od něj různí. Žižkovští nosí takzvané „žlutice", ne červené kalhoty typické pro Podluží. Buzrla to vysvětlil jednoduše: „Obec patří do regionu Podluží pouze zeměpisně, národopisně náleží k hanáckému Slovácku, jižnímu. Jen některé prvky se do našeho kroje převzaly z Podluží. U chlapců vyšívané holínky, děvčata zase mají od třicátých let minulého století malované mašle," zmiňuje příklady v závěru rozhovoru.