Začíná dopolední část festivalu Sousedé. „Máme vždycky dobrý ohlas, lidé se zastavují, natáčejí si soubory a zkoušejí se přidávat. Téhle části programu říkáme roztančené město a soubory při něm na několika místech ve městě zpívají a tančí. Zvou lidi na hlavní program,“ vysvětluje Petr Ševčík z pořádajícího mikulovského souboru Pálavan.

Sotva mužáci ze souboru Malina z Kozojídek dozpívali, už se jim v rukou objevují skleničky. „Ale to je tady z kohótku, on nemůže pít. Řidič,“ nechává se širokým úsměvem slyšet jeden ze zpěváků. Osvěžení zpěváci mezitím míří na další štaci.

Do zpěvu a tance se za chvíli dává rusínský folklorní soubor z Chomutova Skejušan. U toho se zastavuje Jana Šelle. „Teprve včera jsem zjistila, že je tady takový festival, ale ani jsme nečekala, že potkám soubory v ulicích. Byla jsem si ráno zaplavat v lomu, teď se vracím a ráda jsem se tady na chvíli zastavila. Folklór miluju a tohle mě hodně oslovuje,“ říká Šelle.

Vystoupení dalšího ze souborů poslouchá o kus dál i skupinka návštěvníků usazených ve stínu pod slunečníkem před jedním z bister. „Jsem z Berlína a s přáteli jsme na cestě po České republice. Mikulov jsme nemohli vynechat, jsme tu na dva dny, podívat se a ochutnat víno. Je pěkné si při tom poslechnout hezké písničky,“ poznamenává Simona Binko.

Kousek nad Náměstím zrovna končí jeden ze svých vstupů soubor Detvan ze středního Slovenska. „V Mikulově jsme se poprvé a hodně se nám tady líbí. Včera jsme se dobře pobavili, dnes chodíme po městečku a poznáváme ho. Zámek je krásný, okolí také. A taky narušujeme tradici, jsme z pálenkového kraje, tak jsme si na žízeň dali pivo, i když vínko jsme si včera rádi ochutnali taky. Ráno jsem si ale dal žinčicu,“ říká s úsměvem jeden z členů souboru Karel Kočík a dívá se přitom na pěknou hromádku prázdných lahví od plzeňského piva na lavičce uprostřed početného souboru.

Muzicírování v ulicích se mu líbí. „Aspoň máme s diváky kontakt, zastaví se, natáčí si nás, je to pěkné,“ dodává Kočík.

Spokojený je i Petr Ševčík z pořádajícího souboru. „Festival pořádáme už podvaadvacáté. Na odpolední hlavní program přichází obvykle tak tisíc nebo patnáct stovek lidí. A kolik lidí navštívilo páteční zarážení hory si ani netroufnu odhadovat. Procházelo a zastavovalo se jich spoustu,“ uvažuje Ševčík.

Muzikanti v krojích pomalu odchází na oběd, hudbu je ale slyšet dál. Na lavičce opodál drnká na kytaru pouliční muzikant.