„Na hony chodím do Novosedel, protože mě na ně myslivci stále zvou. V pětačtyřicátém roce jsme tam totiž s dalšími čtyřmi kluky zakládal mysliveckou jednotu. Tehdy jsme tam bojovali s Rusama. Zatím jsem vynechal jenom tři hony. Ještě před dvěma lety jsem ale na honu střílel,“ vzpomíná.
Myslivecké zkoušky si udělal Ludvík Kuhn v Mikulově. „Musel jsem chodit do kurzu. Tam jsme se učili o chování zvěře, o psech nebo o odstřelu. Zkrátka všechno, co k myslivosti patří,“ popisuje.

Tenkrát ale byla podle Ludvíka Kuhna myslivost o něčem jiném, než je dnes. „Všechno to bylo na vyšší úrovni. Myslivost jsme převzali po vojácích a museli jsme ji znova vybudovat. Starali jsme se tehdy o sto padesát hektarů. Byli jsme mezi prvními na okrese,“ vyjmenovává.

Kolikrát byl na honu, to Ludvík Kuhn ani nedokáže spočítat. „Jak v listopadu začala sezóna, tak jsem nemohl chybět. Práci jsme ale měli celý rok. Chodili jsme krmit nebo počítat zvěr. Hodně času jsme strávili i na brigádách v lese. Myslivost zabírá obecně hodně času, ale především to musí člověka bavit,“ dodává nejstarší myslivec.

Ani to, kolik nastřílel zajíců, se prý nedá spočítat. „To bylo zvěře a zvěře. Na jednom honu jsme stříleli až osm set zajíců. a také králíky. Lidé si potom pro králíky ke mě jezdili. Nejvíc jsme ale stříleli srnky nebo škodnou,“ vypráví Kuhn.

Mezi jeho největší úlovky patří divočák, kterého střelil v polesí v Lanžhotě. „Byl to pěkný kousek, měl tak stopadesát kilo,“ vzpomíná. Na myslivosti ho ale podle jeho vlastních slov vždycky lákali hlavně kamarádi. Chodil jsem lovit i na Severní Moravu, na Slovensko, do Čech, nebo do Rakouska. Odtud mi zůstali kamarádi. Jednoho, s kterým si dodnes dopisuji, mám v Českém Krumlově,“ popisuje.

Ve voliéře jsme také jeden čas hlídali a krmili mladé bažanty, které nám někdo dovezl jako mláďata. „Nakonec jsme je vypustili při lovu. Skončili jako jedny z trofejí,“ popisuje tvrdonický myslivec.

Ze zvěřiny má Ludvík Kuhn asi nejradši divočáka. „Moje paní mi dělávala i zajíce na omáčce. Oblíbenou jsem měl i bažantí polévku, bifteky nebo žebírka,“ uzavírá.