Místo obilných a kukuřičných lánů desítky a stovky hektarů solárních panelů. A místo farmářů energetici počítající své zisky plynoucí z ekologicky vyrobeného proudu. I tak by v blízké budoucnosti mohl vypadat jih Moravy, především pak Břeclavsko a Znojemsko. Právě v těchto místech je největší intenzita slunečního svitu z celého Česka.

A investory sem táhne i další věc. Nízké ceny pozemků. To se ale v poslední době rychle mění. Zatímco ještě před rokem stál metr čtvereční zemědělské půdy okolo patnácti korun za metr, dnes ho realitní kanceláře prodávají i za pětadvacet. „Volné zemědělské půdy je navíc v poslední době hrozně málo. Spousta firem začala skupovat pozemky na fotovoltaické elektrárny. A další je nakupují za účelem spekulace. Poptávka po volných pozemcích je strašně vysoká. Na většině kontinentu je totiž půda rozdělená a v Česku ještě ne. A růstu poptávky odpovídají i stoupající ceny. Za poslední rok šla cena metru zemědělské půdy tak o třicet procent výš. Dnes stojí metr čtvereční až pětadvacet korun,“ řekl majitel břeclavské realitní kanceláře Schmidt reality Robert Schmidt.

Největší zájem je podle něj o jižní svahy, které nejvíce přitahují sluneční záření. „A pozemky nekupují místní, ale lidé a firmy z Prahy, Kladna, Olomouce i ze zahraničí, zajímající se o energetiku. Jejich požadavky se pohybují v řádech třiceti až čtyřiceti tisíc metrů čtverečních pozemků. A protože jde o půdu nejčastěji zemědělskou, musí se potom snažit o změnu územního plánu daného města nebo obce, aby na ní vůbec mohli něco stavět,“ dodal Schmidt.
Dalšími typickými novými majiteli zemědělské půdy na jižní Moravě jsou spekulanti. „Stále častěji se objevují investoři, kteří vykupují ornou půdu jako předmět dlouhodobé investice. Počet poptávajících meziročně stoupl až o pětadvacet procent. Většinou jde o investiční společnosti. Nákup většího množství orné půdy pro ně představuje investici do budoucna. Ceny zemědělské půdy během let porostou – nárůst ceny v příštích pěti letech odhadujeme až o třicet procent,“ doplnil Břetislav Cieslar, ředitel pro strategii a rozvoj firmy AAAINDUSTRY. CZ.

Průměrný roční úhrn doby trvání slunečního svitu.

O půdu tak ale nejčastěji přicházejí zemědělské podniky, které ji nevlastní, ale mají ji jen pronajatou. „Půdu nakupují nejčastěji překupníci, kteří s ní pak dále spekulují a prodávají ji dále. Pokud je ale půda určena k hospodaření, tak by se na ní měly pěstovat zemědělské plodiny, a ne stavět výrobní a logistické haly nebo jiné objekty. S tím já, jako zemědělec, nemohu souhlasit. To by se mělo dít na pozemcích méně bonitních, než je zemědělská půda na jihu Moravy,“ řekl ředitel břeclavské okresní agrární komory Ladislav Sečkář.

Situace na českém trhu je dnes složitější i pro samotné investory v oblasti solárních elektráren. Kapacita vhodných pozemků v regionech s nejvyšší intenzitou slunečního svitu je již značně vyčerpána. Cena vhodných pozemků vzrostla za poslední rok až o padesát procent v některých oblastech, několikanásobně vzrostla rovněž konkurence. Hlavními konkurenty společnosti jsou dnes investoři z Německa a Španělska. „Tito investoři mají sice know-how pro výstavbu projektů ve srovnatelné kvalitě i velikosti, ale nemají zkušenosti s realizací v České republice,“ říká Gary Mazzotti, ředitel společnosti Energy 21, která mimo jiné provozuje tři obří fotovoltaické elektrárny v Jaroslavicích a Hrádku na Znojemsku a Vojkovicích na Brněnsku.