Rodák z Opavy vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze. Působil v ateliéru Jiřího Načeradského a Aleše Veselého.

Živil se jako jako tiskař v reklamní agentuře, natěrač nebo aranžér.

Rovněž pracoval jako malíř kulis v pražském i brněnském Národním divadle. „Nejzajímavější na práci v divadle byli spolupracovníci. Mnohdy velmi zajímaví lidé. V Praze byla zajímavá ta práce samotná. Často jsem se dostal do divadel a míst, kam se ani herci nepodívají. Občas jsem byl přítomný i na zkouškách. Pamatuji si třeba na Václava Postráneckého, který právě zkoušel, a já jsem kolem něj ještě dodělával některé části již sestavených kulis," vzpomíná Šafránek.

Inspirace je nádech

V současné době působí jako vedoucí oboru užitá malba na Střední škole průmyslové a umělecké v Hodoníně.

Věnuje se především figurální malbě. V jeho díle se objevují i zvířata, abstrakce a zaujetí architekturou. Většinou pracuje s velkými formáty, na něž kombinuje různé techniky. Kromě klasického oleje a akrylu pracuje i se spreji, ohněm a přírodními materiály. Svá díla vystavoval v galeriích po celé republice, dále v Rakousku, Itálii, Francii, Holandsku a na Slovensku.

V břeclavské galerii představí výstavu s názvem Hoax. „Hoax je mystifikace. Je to můj pohled na svět, věci a jevy, o které se zajímám. Osobní výpověď. Úžas nad všelijakými věcmi. Budou tam oleje, akryly, kombinace různých postupů," říká muž.

Kromě malby se rodák z Opavy věnuje i jinému umění. „Hodně kreslím. Kresba je způsob přemýšlení. Někdy z některých mých kreseb vznikne obraz, ale ne vždy. Kresby v šuplíku mnoho let čekají na přerod do většího formátu. Fotografování mne zase nutí svět vnímat v předstihu," popisuje nový obyvatel Bulhar.

Déšť, listí, zvuk klaksonu, shnilé jablko či mrknutí jeho kocoura je mu inspirací. „Inspirace je nádech. Dokud dýchám, jsem. Cokoliv mě může ovlivnit," dodává talentovaný malíř, který se do Bulhar přestěhoval pro hledání dalších motivů. „Pro tvůrčího člověka je to nutnost. Důležitá je změna pro načerpání nových vjemů," usmívá se Šafránek.