Přesná kopie velkomoravského kostela, jenž stál na Pohansku u Břeclavi, vzniká v archeoparku Mamuz v dolnorakouském Asparn an der Zaya nedaleko Mistelbachu. Se stavbou je již desetičlenný tým experimentálních archeologů, studentů a řemeslníků téměř hotový. Oficiálně přístupný ale bude až na jaře. „Do té doby uděláme výmalby a vybavíme vnitřek,“ řekla Deník Rovnost mluvčí muzea Ines Oberngruber.

Tvůrci si dávají záležet na každém detailu, včetně třeba střechy z rákosí. Postupují podle nálezů kostela z devátého století. Archeologové je u Pohanska, jež je nyní oblíbeným cílem turistů, vykopali v posledních třinácti letech. „Pohansko patřilo k jedněm z největších sídelních komplexů Velkomoravské říše na řece Dyji, která svým vlivem sahala až po oblast dnešního rakouského Weinviertelu,“ připomněl vedoucí vědeckého oddělení muzea Franz Pieler.

Zajímavostí je, že kostel měl na první pohled působit jako čistě kamenná budova. Franz Pieler ale uvedl, že stál díky nosné konstrukci ze dřeva. Domnívá se, že důvodem byla buď neznalost stavitelů o možnostech kamene, nebo si takový postup nemohli dovolit. „Kombinace kamene se dřevem jsme se proto drželi při rekonstrukci také my,“ poukázal Pieler.

Replika velkomoravského kostela v Asparn an der Zaya vzniká za pomoci experimentálních archeologických metod. Mluvčí muzea Oberngruber sdělila, že díky tomu mají možnost získat nové znalosti o raně středověkých stavebních metodách, zvyklostech i řemeslných technikách. „Jsme tak schopní kupříkladu představit způsob práce se dřevem z druhé poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu,“ vyzdvihla mluvčí.

Replika kostela na Pohansku u Břeclavi

zbytky kamenné stavby archeologové našli na Pohansku shodou okolností v roce 2008

rotundu v rakouském Asparn an der Zaya o průměru šesti metrů podpírá konstrukce z nosných dřevěných sloupů a kamenných zdí

stěny budou omítnuté jílem a ozdobené barevnými nástěnnými malbami

práce mají skončit na konci října letošního roku

Posloužit k tomu mají i autenticky zhotovené a při stavbě využívané pracovní nástroje: sekery, teslice, řezbářská dláta, srpy, pilky, lžíce, šídla, nože i hoblíky. Replika velkomoravského kostela je v archeoparku první z ansámblu raně středověkých staveb, které tamní plánují zbudovat. Vyrůst má v budoucnu ještě jedno sídliště s obytnými a hospodářskými budovami. Odkazovat bude k období doby ledové.

„Díky tomuto projektu se nám podařilo napnout historický luk archeoparku od pravěku a raných dějin střední Evropy až po raný středověk. Návštěvníkům nyní můžeme nabídnout rozmanitý kulturní zážitek,“ pochvaloval si obchodní ředitel muzea Christoph Mayer.

Postup prací v Rakousku sledují také Břeclavští, jejichž cílem je zapsání lokality Pohanska spolu se Starým Městem u Uherského Hradiště na Zlínsku a Mikulčicemi na Hodonínsku na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Vedení města nyní ve spolupráci s historičkou Evženií Klanicovou připravuje nový koncept využití tamního zámečku.

Vzniknout má asi pět naučných stezek s různým tematickým zaměřením. „Jedna bude spíše archeologická, další přírodní, hospodářská, nebo třeba i část, která se bude věnovat historii dvacátého století,“ nastínil místostarosta Jakub Matuška. Předpokládané náklady jsou deset milionů korun.