Kvevri na víno? Pronikli do staré metody, amfory ve Valticích vypalují z hlíny

Žena se keramice věnuje dvacet let. Pro kvevri používané původně v Gruzii a oblasti Kavkazu pro kvašení a zrání vína se poprvé nadchla před třemi lety. „Valtický sommeliér Jiří Sup mě zasvětil do metody staré až osm tisíc let. S partnerem jsme se pak začali zajímat o podrobnosti a rozvíjet technologii výroby nádob,“ popsala Benešová.

Využívání kvevri zasazovaných do země je v jihomoravském příhraničí stále spíše rarita.

Producent seriálových Vinařů Tomáš Vican z Mikulova nedávno založil v Lednici na Břeclavsku Kvevri klub. Ve čtvrtek na Farmě Pálava pořádají Kvevri day. „Do výroby člověk vůbec nevstupuje, víno se udělá samo, bez síry, bez chemie. Je to návrat k absolutním vinařským kořenům, to mne vždy fascinovalo,“ prohlásil dřív. První kvevri nakoupil v Gruzii, teď uvítal vznik dílny ve Valticích.

Celý proces výroby unikátních nádob trvá podle Benešové zhruba měsíc. Nejdřív je musí vymodelovat. „Kvevri se vytváří postupně, po kouskách. Aby se nádoba nebortila,“ objasnila.

Vyrobil parfém vonící jako víno. Tramín testoval sommelier Vajčner na přítelkyni

Dvojice u Valtic postavila historickou dvoumetrovou pec z hliněných cihel pro vypalování kvevri o objemu až pět set litrů. „Vypalování trvá víc než jeden den. Je to fyzicky náročná záležitost. První várka nám popraskala. Už jsme byli unavení, proces jsme moc urychlili a dopadlo to špatně. Teplota se musí zvyšovat postupně. Až k jedenácti stům stupňům Celsia,“ upřesnil Žďárský.

Práci berou oba jako výzvu. „Každý výpal je jisté dobrodružství,“ podotkl muž.

Než se dostali ve svém podnikání do fáze, kdy za rok vyrobí dvanáct velkých nádob, museli zjistit, kde najdou vhodnou hlínu. „Na Břeclavsku je víc lokalit. Není divu, za éry Lichtenštejnů tady fungovalo mnoho cihelen. Spolupracujeme třeba s vinařstvím Obelisk,“ zmínil Žďárský.

Romea a Julii přenesli do kulis jihomoravské vesnice. Přou se vinařské rody

O valtické novince až do úterý neslyšel vinař Petr Nejedlík, který v Novém Šaldorfu na Znojemsku vyrábí víno přírodními postupy a používá i pět kvevri nádob z Gruzie. „Je fajn, že se do jejich výroby někdo pustil i u nás. Co vím, je to velmi náročný proces, některé předchozí pokusy ztroskotaly,“ podpořil nápad.

To vinař Štěpán Maňák z Žádovic na Hodonínsku je bez zájmu. „Nechci dělat víno způsobem jako někde na Kavkazu. Asi je to zajímavé z obchodního hlediska, ale já chci dělat dobré víno,“ rýpl si do kvevri metody.