Potomkům emigrantů, kteří do latinské Ameriky zamířili v několika vlnách na začátku minulého století, Velkobílovičtí dovezli mák nebo vyšívané košile ke krojům.

„Mák tam mají, ale je smíchaný s oříšky nebo semínky. Čistý mák tam prodávat ani pěstovat nemohou, protože se u nich v syrovém stavu považuje za opium," vysvětluje starostka.

Z Velkých Bílovic odletělo do Argentiny osmnáct lidí, kromě představitelů města byli ve výpravě také muzikanti z cimbálky Lália a folkloristé ze slováckého krúžku Hrozen.

Nejvíce času strávili v Sáenz Peňa, kde žije početná česká kolonie. Řada tamních lidí má velkobílovické předky, z pamětníků dlouhé cesty jsou mezi živými již jen tři. „Jsou vděční, že jsme na ně nezapomněli," podotýká Vlková. A vypráví dále. O náročném cestování, silných zážitcích, téměř rodinných vztazích i vzpomínkách pamětníků. „Jedné z žen byly v době příjezdu dva roky, dnes má dvaadevadesát. Vzpomněla si, že v Bílovicích měli těžká černá vrata," míní Vlková.

Skupina se do Sáenz Peňa vydala přesně sto let poté, co se tam dostal městský rodák Petr Šašvata.Významnému výročí patřil rozsáhlý program plný divadelních představení a zpěvu. Nechybělo ani vystoupení tamního seskupení s názvem Moravanka.

„Při představení babička seděla na židli a vzpomínala… Příběh se pak odehrával na jevišti. Bylo to dojemné, až těžké. Skoro nás mrazilo na zádech, když zahoukal parník, vystoupili lidé, již před sebou měli strastiplnou cestu. Přijela například mladá rodina s naději, že si najdou živobytí," líčí starostka.

Řada tehdejších přistěhovalců se původně chtěla vrátit zpět do vlasti. Někteří však o Evropě už jen slyšeli. Současná skupina Argentinců s českými předky by do Velkých Bílovic ale přijet měla.

„Jejich ekonomické možnosti jsou podstatně složitější než ty naše. I když se tady říká, že je u nás dopad hospodářské krize citelný, ve srovnání s tamní situací není," tvrdí Vlková.

A dodává: „Třeba bývalá prezidentka jejich spolku chtěla přijet už loni. Šetřila na letenku, kterou ale zdražili. Letenka je tam téměř stoprocentně dražší než u nás. Když prý bude nejhůře, prodá patnáct krav a příští rok přijede se skupinou patnácti až dvaceti lidí."