O úplné rezignaci lze ale hovořit jen stěží.

Vedení obce si od profesora Jaromíra Říhy z Vysokého učení technického v Brně nechalo vypracovat odbornou studii, jak spodní vodě alespoň částečně odolávat. Podle místostarosty Martina Vlka je pravděpodobné, že se náklady vyšplhají k několika milionům korun.

Voda ve sklepech je už tradiční součástí obce. Netrápí všechny, přesto je počet stižených značný. Vlhkost postupuje i do míst, ve kterých to dříve nebylo zvykem. „Poslední léta byla srážkově nadprůměrná a spodní voda stoupla. Pociťují to někteří obyvatelé, již mají sklepy pod domy i jinde. Rozhodli jsme se to řešit a najít způsob, jak s tím naložit. Je třeba hladinu vody snížit nebo ji alespoň regulovat," sdělil Vlk.

S výsledky studie se Ladenští seznámili na zvláštní besedě, k nahlédnutí jsou také na obecním úřadu. „Profesor Říha mimo jiné využil údajů 
z průzkumných vrtů kolem řeky Dyje. Oblast Ladné je s vodou historicky spjatá, dříve tady byla jezírka, která ustoupila až po regulaci řeky. Noví obyvatelé si pak postavili domy a sklepy, aniž by věděli, že voda může vystoupat," říkal místostarosta.

Pro postup se vedení obce zatím nerozhodlo. K možnému řešení se přikloní v závislosti na jeho ekonomické náročnosti a zdlouhavosti. „Něco s tím ale udělat musíme. Čím dříve, tím lépe," je přesvědčený Vlk.

Také on patří k lidem, pro něž se spodní voda ve sklepě stala běžnou součástí domácnosti. Téměř po dva roky tam lze pod hladinu kolmo ponořit přibližně třiceticentimetrové pravítko. O kompletním odčerpání nemůže být řeč, po několika hodinách je voda zpět.

Navíc hrozí, že pravidelné čerpání poškodí stavbu. „Voda dokáže podemlít obvodové zdivo," reagoval hasič Střelský. Ladenský sbor vyráží 
k zaplaveným sklepům zřídka. K těm se spodní vodou téměř vůbec. „Tu si lidé řeší, či spíše neřeší, sami. Jezdíme spíše na konec obce, a to tehdy, jsou-li velké bouře. Nestíhá totiž kanalizace a voda teče do dvou domů," doplnil Střelský.

Podle mluvčí Povodí Moravy Gabriely Tomíčkové jsou problémy se spodní vodou často spojené s rizikovými rozhodnutími. „V posledních desetiletích lidé přestali respektovat údolní nivu, začali v ní stavět podsklepené domy a nyní mají problémy jak s povodněmi, tak se spodní vodou," uvedla Tomíčková.

Největší škody napáchané vodou v posledních letech jsou z loňského září, kdy se Břeclavskem přehnaly přívalové deště. Kromě vytopených sklepů a domů se sesouvaly svahy či praskaly silnice. Následné bezpečnostní práce a úpravy si vyžádaly desítky milionů korun.