Ladenským se zřejmě podařilo školu do sítě školských zařízení zapsat v rekordním čase. Netrvalo to ani půl roku. „Nevím o nikom, komu by se to podařilo tak rychle. I sami úředníci nad tím kroutili hlavou,“ pochlubil se starosta Ladné Zdeněk Juračka, který konečné potvrzení o zápisu z ministerstva školství dostal teprve včera v poledne.
„Bylo to náročné, ale máme to hotové,“ oddychl si včera starosta. Za sebou měl deset dní, kdy neřešil nic jiného než školu. „Pětkrát během těch deseti dní jsem byl v Brně a dvakrát v Praze,“ popisoval už se smíchem svůj maraton po úřadech.
Nový obecní úřad a základní škola sídlí v jedné budově. Nad starostovou kanceláří tak včera vrcholily poslední přípravy na první školní rok po čtyřech letech.
Jednotřídka včera hrála barvami, na zdech už byly přichystané nástěnky s písmenky, počítáním a barevnými obrázky.
„Už se těším. Ještě nasbírat pár listů na podzimní vývěsku,“ plánovala učitelka Marie Kobrová. Spolu s sředitelkou Renátou Priesterrathovou bude mít na starosti osm prvňáků a po jednom druhákovi, třeťákovi a čtvrťákovi.
„Nikdy jsem v jednotřídce neučila, ale nebojím se toho. Díky tomu, že ve třídě bude jen jedenáct dětí, budu mít prostor na individuální přístup,“ nechyběl optimismus učitelce. Stejně jako ředitelka žije Kobrová přímo v Ladné. „Znám rodiče i děti. Učila jsem starší sourozence některých dětí, které teď nastoupí do školy,“ vyprávěla učitelka.
Na první školní den si obě pedagožky připravily scénku. „Myslím, že to bude potřeba odlehčit. Budou tady televizní kamery, fotografové od novin i ředitel krajského úřadu. Děti i rodiče z toho budou asi dost nesví, a tak je chceme trochu rozptýlit,“ plánuje ředitelka.
Ze svého nového zaměstnání má rozporuplné pocity. „Ředitel školy je dnes mnohem víc úředník. Na všechno musí být papíry. Ale na samotné učení už se docela těším,“ připustila Priesterrathová…

Více v Břeclavském deníku v sobotu 1. září

Historie obce Ladná


Území, na kterém se obec nachází, bylo osídleno již v pravěku; potvrzují to archeologické nálezy. Přímo z území obce pochází kostrový hrob kultury se zvoncovitými poháry, žárový hrob lužické kultury a četnější nálezy kultury únětické. Ty napovídají, že zde bylo na počátku doby bronzové rozsáhlejší sídliště. Ve trati "Kerchovy" bylo zjištěno sídliště z doby římské, v mlýnském náhonu byly získány doklady o osídlení z doby kultury laténské a staroslovanské.
Obec Ladná vznikla ve středověku německou kolonizací krátce před rokem 1220, pravděpodobně v souvislosti se založením Podivína. O obci nalezneme první zmínky v listinách již z roku 1270, kdy se psal Oldřich z Lanštorfa; pravděpodobně již tehdy zde existoval hrádek.
Obec se podle osobního jména Reinprecht původně jmenovala Reinprechsdorf; další názvy: 1334 Reinbrechtesdorf, 1355 Remprechtsdorf, 1373 Ramprechtzdorf, 1400 Rympersdorf, 1581 Lanštorf, 1850 Rampersdorf a Lanštorf, 1950 Ladná.
Do počátku 16.století náležel Lanštorf k panství podivínskému, pak přešel pod panství břeclavské. Značně trpěl za válek v 17.století, v květnu 1605 bočkajovci vypálili obec, mnoho lidí zabili a odvedli do zajetí. Velmi utrpěla obec škody za stavovského odboje v roce 1619, kdy byla vypleněna císařskými vojsky; další pohromy doznala v letech 1645 a 1663. Citelně se obce dotkly vpády francouzských vojsk v roce 1805 a 1809, zle zde řádila i cholera v letech 1831,1855 a 1866.
Od roku 1859 obec administrativně příslušela k soudnímu okresu břeclavskému, v letech 1938-45 k soudnímu okresu hodonínskému, po roce 1945 opět k Břeclavi. Od roku 1976 byla spolu se Širokým dvorem příměstskou částí Břeclavi.
V lednu 2004 proběhlo v obci referendum o odtržení obce od Břeclavi, ve kterém se občané rozhodli pro osamostatnění obce. Od 1.7.2006 je tedy Ladná opět samostatnou obcí.
Od konce 19.století vzkvétal v Ladné poměrně čilý společenský ruch. V roce 1883 byla založena Občanská beseda, v roce 1896 sbor dobrovolných hasičů, v roce 1922 byl založen Sokol, od roku 1924 zde působilo družstvo Lidový dům a Orel. Od roku 1934 byl v obci divadelní ochotnický kroužek Tábor a od roku 1927 rybářský spolek.
Farou Ladná odedávna patřila k farnosti podivínské. V Ladné byl kostel sv. Archanděla Michaela postaven v roce 1912, na tzv."hrubé" mše se však až do roku 1955 chodívalo do
Podivína. Kaple sv. Michala uprostřed vesnice byla postavena v roce 1849, je vyzdobena plastickou štukovou výzdobou. U domu čp.192 je kaple sv. Vendelína z konce 18.století.
Ladná měla odedávna zemědělský charakter, obyvatelstvo se zabývalo zejména polním hospodařením /pěstování zeleniny a ovocnářství/a chovem hovězího dobytka. Byl zde taky jeden z největších mlýnů v širokém okolí, který se připomíná již v 13.století. V roce 1950 vzniklo v rámci kolektivizace JZD, které se počátkem devadesátých let 20.století rozpadlo. V současné době pracuje v obci několik soukromých zemědělců a rozvíjí se podnikání i v jiných oborech.
Svůj tradiční vzhled již obec dávno ztratila. Z památek lidového stavitelství se do dnešní doby dochovaly jen zbytky, bohatá štuková výzdoba hostince U Zemčíků byla necitlivě zničena v roce 1986. Svůj vzhled změnilo i okolí obce. Došlo k vykácení většiny ovocných sadů, které byly pro obec charakteristické až do šedesátých let 20.století. zdroj: www.ladna.cz