Pohřebiště Mušov-Roviny představuje dosud největší známou nekropoli z doby stěhování národů nacházející se severně od středního toku Dunaje. Výzkumníci zde nově identifikovali a prozkoumali více než osmdesát hrobů z první poloviny šestého století, kdy jižní Moravu osídlil germánský kmen Langobardů. Několik desetiletí poté pak střední Evropu opustil, zamířil na jih a přesunul se do severní Itálie.

Letošní výzkum odhalil část nekropole s řadou hrobů elitního charakteru. „Jsou to rozměrné hrobové jámy s dřevěnou komorovou konstrukcí, mají nosné trámy v rozích a výdřevu po stranách. Přestože byly hroby dle tehdejších zvyklostí krátce po jejich uložení vykradeny, dochovaly se v nich unikátní soubory archeologických nálezů,“ řekla vedoucí výzkumného týmu Zuzana Loskotová z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně.

V bohatých ženských hrobech archeologové našli předměty související s oděvem, jako jsou spony, pestrobarevné korálky z náhrdelníků a součásti opasků. „Zajímavým objevem je hrob ženy, která byla do hrobu uložena s bronzovými esovitými sponami vykládanými almandiny. Tento typ polodrahokamu byl tehdy velmi ceněný a dovážel se až z území dnešní Indie,“ uvedla vědkyně.

V mužských hrobech se převážně dochovaly zbraně, jako hroty kopí a šípů, časté byly také parohové hřebeny. Výjimkou nejsou ani objevy pohřbených zvířat, například celých koster psů či samostatný hrob koně umístěný v bezprostřední blízkosti jednoho z nejvýznamnějších hrobů na zkoumaném pohřebišti.

„Naprosto unikátní je objev dvou stříbrných mincí z hrobu číslo 100 na okraji pohřebiště. Jde o mince ostrogótských králů Theodoricha Velikého a Athalaricha z první poloviny šestého století ražené v Ravenně, které dosud na našem území nebyly nikdy nalezeny,“ konstatovala Loskotová.

Podle ní to svědčí o tom, že zdejší langobardská elita udržovala čilé kontakty s oblastí severní Itálie.

  • Poslechněte si o dějinách langobardů
| Video: Youtube