„Jezdím tudy jednou za čtvrt roku, ale změn jsem si všiml hned. Stanice v Lanžhotě je nová, trať je rošířená a můžu využít podchod. Cestuje se mi příjemně,“ pochválil přestavbu Slovák Jiří Horvát, který jel vlakem přes Břeclav.

Rekonstrukcí totiž prošly nejen koleje, ale i železniční stanice v Lanžhotě. Cestující mají k dispozici nové ostrovní nástupiště a podchod vybavený výtahy a osvětlením. Nové je i zabezpečovací zařízení, elektrický ohřev výhybek, informační tabule pro cestující a také elektronická požární signalizace.
„Město Lanžhot se touto přestavbou stává světovou metropolí. Je začleněno do čtvrtého evropského koridoru, který začíná v Berlíně a pokračuje přes Děčín, Prahu, Brno, Lanžhot, Břeclav a Vídeň až do Bratislavy,“ řekl Petr Kuchár, ředitel společnosti Subterra, která trať přestavěla.

Trasa byla specifická zejména deseti mosty. Největší z nich, sedmašedesát metrů dlouhý Bratislavský most přes řeku Dyji, stavaři rozebrali a nahradili dvěma novými. Několikatunový kolos přes Kyjovku zase specialisté při unikátní operaci posunovali o čtyři a půl metru. „Tento úsek byl hlavně o mostech,“ potvrdil stavbyvedoucí Emil Macháček.

Na trase z Břeclavi do Lanžhota přibyly také protihlukové stěny a nové výhybky. Projekt zpozdily loňské povodně, kvůli kterým museli stavaři přerušit práce na více než měsíc. Přestavba přišla na miliardu a tři čtvrtě. Deseti procenty přispěla Státnímu fondu dopravní infrastruktury Evropská unie.
„Směrem na slovenské hranice náš čeká ještě hraniční most přes řeku Moravu, o jehož vlastnictví se dělíme se Slovenskem“ připomněl poslední úkol náměstek ředitele Správy železniční dopravní cesty Miroslav Konečný.