A hlavně v Lanžhotě, kde muž žije. „Tento krok Povodí Moravy se souhlasem krajského úřadu staví obce a města do situace, kdy rozhodnutím úřadu dojde k znehodnocení půdy a znemožnění jakýchkoliv aktivit. A to přesto, že v dané lokalitě povodeň nepamatují desítky let," sdělil Hostina.

V Lanžhotě se to podle něj týká Rybářské Bašty, části sportovního areálu Na Šlajsi, koňské farmy na Ostředku a dalších pozemků v záplavové zóně. „Jedním tahem pera v katastrální mapě se stává pozemek bezcenným. Zákon lidem nebo organizaci neumožní si na něm postavit ani sušák na seno," rozčiloval se muž.

Apeloval i na starosty Lednice, Přítluk, Rakvic či právě Lanžhota, aby se společně záplavovými zónami zabývali.

Lanžhotský starosta František Hrnčíř ve čtvrtek uvedl, že projednává s Povodím Moravy dílčí úpravy. „Řešíme, co by ze záplavových zón šlo vyjmout. I kdyby se to ale povedlo, tamní pozemky budou stále při určité povodni ohrožené. Nemohly by se na nich stavět běžné stavby," upozornil.

Mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková prohlásila, že stanovení záplavového území a zejména jeho aktivní zóny je jedním z nezanedbatelných protipovodňových opatření.

Má za cíl chránit životy a majetek podél vodních toků. „Jde o vymezení území, která jsou pro novou výstavbu nevhodná z důvodu velkých hloubek, anebo území, která se musí uhájit pro rozlivy vody," vysvětlila Tomíčková.

Předseda ekologického sdružení Lužánek Filip Šálek připomněl, že aktivní záplavová území jsou stanovená už od roku 2009. „Jejich zapracováním do územního plánu se z hlediska stávajících rozlivových zón nic nemění. Nebudou se rušit ani prokopávat protipovodňové hráze. V žádném případě nedojde ani ke zvýšení počtu komářích líhnišť," řekl lanžhotský ekolog.

Novou hráz brzdí dotace

Podle Šálka musí úředníci přihlížet k těmto oblastem, i když nejsou v územním plánu. „V případě, že by na takovém místě vlastník pozemku chtěl postavit například dům, hrozil by navíc vznik škod. Přesto vím, že někteří obyvatelé Lanžhota se na tomto území snaží hájit své zájmy," doplnil ekolog.

Hostina a spolek Soutok navíc prosazují názor, že pomocí a prevencí proti záplavám není budování stále vyšších ochranných hrází, ale čištění koryt řek a úprava břehů. „Jen jsme před časem odvrátili vyhlášení nesmyslné Chráněné krajinné oblasti v oboře Soutok a usměrnili budování bezúčelných protipovodňových hrází, přijde tato nová pohroma," postěžoval si na téma záplavových území.

Ani v otázce nové protipovodňové hráze není jasno. Lanžhotští a Povodí Moravy se na její podobě dohodli loni. Po letitých tahanicích. Termín jejího vybudování se však stále odsouvá. Podle starosty města se totiž čeká na dotace.