Šestatřicet let. Tak dlouhou dobu čekali Lanžhotští na svěcení a primici kněze pocházejícího z jejich řad. Miroslav Prajka, kterého brněnský biskup Vojtěch Cikrle vyslal do Velkého Meziříčí, je navíc po dlouhých letech prvním mladým mužem z Břeclavska, který dokončil studia v semináři a vydává se na kněžskou dráhu.

„Je to skutečně tak. Nepamatuji si, že by z našeho děkanství za několik posledních desítek let někdo vzešel. Událost to tedy nebyla jen pro Lanžhotské, ale pro celý okres. Řeholníci, salesiáni nebo premonstráti totiž dělávají svěcení zvlášť. Poslední primici měl premonstrát tak před osmi až deseti lety v Moravské Nové Vsi,“ snažil se rozpomenout břeclavský děkan Josef Ondráček.

Prajka však svoje svěcení a primici za prvenství nepovažuje. „Vůbec jsem se nad tím takto nezamýšlel. Momentálně jsem především rád, že to o víkendu dopadlo všechno jak mělo. Přesto doufám, že moje svěcení není na Břeclavsku na dlouhou dobu poslední. Jeden bohoslovec je ještě v Charvátské Nové Vsi. Věřím tedy, že mu to vyjde a během dvou, tří let z něj bude kněz,“ nechal se slyšet Lanžhotčan.

Ten se také zamyslel nad tím, proč právě z Břeclavska vzchází tak málo kněží. „Nevím, čím to je. Říká se, že na Podluží a Slovácku je hodně věřících. Do semináře však téměř žádní kluci nemíří,“ krčil rameny Prajka.

Jeho slova potvrdil také děkan Ondráček. „Jde o to, zda mladí lidé na volání, které zaslechnou ve svém srdci, dokáží kladně odpovědět a zda potom dotáhnou i studia do zdárného konce. Rozhodnutí je důležité, ale není to vše. Mladé muže čeká nejprve nultý ročník na teologii, potom pět let studia a nakonec jáhenství. To je dlouhá cesta. Mnozí začnou s nadšením, potom však přijde krize a oni se přes ni nepřenesou,“ nastínil děkan možné důvody, kvůli nimž je kněží z Břeclavska tak málo.

Například Prajka se chtěl knězem stát už od dětství. Jak přiznal, také on si však ve svém rozhodnutí nebyl vždy úplně jistý. „Bylo období, kdy jsem se chtěl vydat jiným směrem. Začal jsem například studovat dopravní fakultu v Pardubicích. Po roce jsem ale studia vzdal a odešel na teologii do Olomouce,“ vyprávěl nově vysvěcený kněz.

„Do nultého ročníku z naší diecéze letos nastoupilo sedm nových kandidátů. Většina z nich je z Vysočiny a pochází z rodin s více dětmi. Z jižní Moravy do ročníku nenastoupil ani jeden student. Na Vysočině lidé možná nemají po hmotné stránce tolik, co tady. Vypadá to ale, že k Bohu mají přece jen blíže,“ řekl Ondráček.

I z tohoto důvodu jsou na kněze ze svých řad Lanžhotští tolik pyšní. „Svěcení a primice byly pro naše lidi, především ty věřící, obrovskou událostí. Dění v kostele se navíc promítalo na náměstí prostřednictvím velké obrazovky, takže lidem, kteří seděli venku, doopravdy nic neuniklo. Atmosféra byla v pátek i v sobotu, kdy se akce konaly, ve městě výborná. Obyvatelé byli spokojení,“ přiblížil, jak to v Lanžhotě vypadalo, jeho starosta František Hrnčíř.