A aby toho neměl málo, odchází zhruba každý druhý den už více jak rok a půl na několik hodin od rodiny. To proto, aby se v areálu uherčického zemědělského družstva postaral o velkou kolonii žravých bráněnek. Testuje, jak jsou jejich larvy platné v likvidaci kuchyňských zbytků.
close
info
Zdroj: Deník/Iva Haghofer
zoom_in
Radek Staňka pěstuje v areálu zemědělského družstva v Uherčicích bráněnky. Jejich larvy tam pomáhají už rok a půl s likvidací kuchyňského odpadu a zbytků jídel.
Tento nelibě vonící hmyz totiž podle něj může způsobit naprostou revoluci v obcích, kterým je schopný pomoci zcela předcházet vzniku bioodpadu. „Až polovina gastroodpadu nevzniká v provozovnách typu restaurací, ale právě v domácnostech. S potravinami se plýtvá. Obrovským trendem jsou teď bioplynové stanice. Ovšem bioodpad někdo musí svážet, za svoz obce platí horentní sumy. A o tom, že si někdo soukromě bioplyn prodá, což je výborný byznys, ani nemluvím,“ zdůvodňuje Staňka, co ho vedlo k pořízení prvních larev bráněnek.
Bráněnky znají především rybáři nebo chovatelé slepic či terarijních zvířat, kterým slouží jako krmivo. To, že jsou jejich larvy schopné rozložit zbytky z kuchyní, které by jinak skončily třeba v biopopelnicích, už tuší málokdo.
play_fill
„Tím, že jedí, metabolizují a vylučují, jsou bráněnky schopné zhruba během měsíce proměnit kuchyňský odpad v cenný substrát. V podstatě v hlínu. Tu lze pak přisypat například k rostlinám či stromům v zahradě. Údajně jde o repelentní hnojivo, které má odpuzovat třeba i mšice,“ překvapuje Staňka.
Během jednoho cyklu otočí v místnosti s bráněnkami na čtyři kilogramy larev. „Sbírám vajíčka, zkouším substráty, sleduji úspěšnost líhnutí a experimentuji s nimi. Testuji, co jim nejvíce chutná a v jakém poměru. Třeba o škrob mají zájem jen v určité míře. Nejlepší jsou klasické zbytky. Mám proto domluvených asi deset rodin tady u nás v Uherčicích, které mě zásobují. Jak pečivem, tak třeba i slupkami ze zeleniny, prošlou moukou, ovesnými vločkami, luštěninami, těstovinami a podobně,“ ukazuje redaktorce nadšenec.
V jídelníčku se larvy bráněnek příliš neliší od lidí. „I jim, stejně jako nám, prospívá pestrá strava. Doopravdy jsou žravé. Osobní vztah si ke mně nenašly asi žádný. I když - kdybych tady odpadl, samou láskou by mě sežraly,“ směje se Staňka.
Více o motivačním a evidenčním systém pro odpadové hospodářství najdou zájemci na webu mojeodpadky.cz.
V místnosti, kterou si svojí trávicí aktivitou bráněnky samy „vytopí“ na asi osmadvacet stupňů Celsia, jsou k vidění jak okřídlení jedinci připomínající mouchy, tak i světlejší nebo tmavší larvy. „Bráněnky mají taky fáze vývoje. Když jsou mouchami, tedy dospělci, tak nic nežerou, jen pijí a množí se. Vajíčka kladou na taková spojená dřívka. Jakmile jsou plná, sklidím je, přidám do substrátu se zbytky, bráněnky se začnou krmit a postupně se z malé larvičky vykrmí v pěkně tlustou larvu. Během tohoto procesu jsou extrémně žravé. Sežerou vše od masa po zeleninu. Spíš je problém sehnat, čím je nakrmit,“ ukazuje na rychle se hemžící larvy Staňka.
Fotogalerie: Uherčice Radek Staňka bráněnky
Jakmile larva doroste, ztmavne. To znamená, že se chce zakuklit. „V této fázi je asi týden. No a pak se z ní stane černá moucha, která žije taky asi týden. Nejdelší je fáze vykrmení. Ta trvá i tři neděle,“ zmiňuje uherčický zastupitel.
Zajímavé je, že přestože bráněnky velmi silně zapáchají, substrát, který díky jejich činnosti vzniká, už cítit není. Vůní připomíná skutečně obyčejnou hlínu. „Abych byl upřímný, mojí ženě se moc nelíbí, když přijdu od bráněnek domů. Vždycky mě posílá do vany, Prý jsme cítit, jako ta larva,“ směje se Staňka.
Zmiňuje, že za nelibou vůní bráněnek stojí nejspíš specifický feromon, který vylučují. „Původně jsem si myslel, že jsou tak cítit ty kuchyňské zbytky. Ale není tomu tak. Když si vezmete do ruky larvu a čichnete k ní, ucítíte to,“ podotýká chovatel žravých bráněnek.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Komenského nábřeží je po rekonstrukci otevřené, hlásí z Břeclavi
