Víkendový Sedlfest nabídl návštěvníkům třináct žánrově různorodých kapel. Obnoveným a z větší části opraveným areálem znělo blues, rock, folklor, metal nebo world music. „Akce se rozrůstá. Loni byla jednodenní, letos už se natáhla na dva dny," chválil soukromé organizátory starosta Sedlece Rudolf Pelán. Ocenil i fakt, že ve festivalovém programu nezapomněli ani na děti.

Akcí v areálu bývalých lázní v posledních letech přibývá. „Snažíme se místo využívat a nabídku rozprostřít pro vícero zájmových skupin. Před dvěma týdny tu hrály dvě rockové skupiny, v srpnu bude ještě na programu festival bluegrassu. Myslíme i na milovníky dechovky. Loni tu bylo i country, letos ale nebude. Nechceme to s počtem akcí zase přehnat, aby byl o ně ještě zájem," nastínil strategii obce sedlecký starosta.

Jeden z organizátorů Sedlfestu, domácí Pavel Michlík, si pamatuje, že areál jezdili obdivovat lidé, když byl ještě dítě. „U turistů je tomu tak stále. Pohodovým festivalem jsme to tady navíc oživili," uvedl muž.

Vše nasvědčuje tomu, že areál zůstane útočištěm převážně pro hudební akce. „Zábavu si tady může pohodlně užít až pět set lidí," odhaduje kapacitu Michlík.

Nad možností, že by se někdo chtěl pustit do obnovy lázeňského provozu, zakroutil starosta Sedlece hlavou. „Nějaké představy možná existují, ale reálně nevím o nikom, kdo by do něčeho takového chtěl jít. Geologický průzkum z roku 1973 jasně mluví o tom, že vydatnost vodního zdroje už je značně omezená," přiblížil Pelán hlavní problém.

Podle Michlíka by nicméně potřebovalo opravit pravé křídlo areálu a zdi okolo.

Dosloužily po válce

Jak sdělil starosta, obec již podala žádost do norských fondů o dotaci na dosud nevyužitou neomítnutou část bývalých lázní. „Chtěli bychom tam udělat výstavní síň. Máme tady totiž řadu šikovných lidí, kteří se mají čím pochlubit. Uvidíme, jak dopadneme," řekl Pelán.

Mikulovský muzikant Aleš Řezáč vystupoval na obou ročnících Sedlfestu. „Když je dobré počasí, je tady velmi příjemné prostředí. Rád přijedu i příště," pochvaloval si.

Historie sedleckých lázní se datuje už od roku 1362. Sirnaté minerální vody léčily řadu neduhů, například revma, nebo kožní choroby. Období rozkvětu zahájil v roce 1669 Ferdinand Dietrichštejn, když koupil téměř pustý dům s léčivým pramenem a postavil první budovu lázní. Karel Maxmilián Dietrichštejn později na jejím místě vybudoval moderní léčebný komplex v barokním slohu. Ročně se v něm vystřídalo až tisíc hostí z Moravy i Dolního Rakouska. Provoz lázní skončil brzy po druhé světové válce.