Vypovězená nájemní smlouva. To je výsledek dlouholetých sporů mezi rybníkářem Otto Vaďurou a ochránci přírody. Vaďura ale nechce opustit Lednické rybníky, na nichž s firmou APH-rybníky chová ryby, bez vyrovnání. Od ochránců přírody chce přes milion korun. Ti nabízejí zhruba polovinu a nehodlají vyjednávat.

„Máme z loňska nesrovnané pohledávky. Vznikly proto, že ochranáři neměli po výlovu okamžitě zajištěný odvoz plevelného karasa do kafilerky. Nevěděli co s ním, tak jsme se o něj dva a půl měsíce starali na sádkách. To stálo další peníze,“ poznamenal Vaďura.

Spory trvají už řadu let. Odstartoval je Vaďurův odpor vůči plánu péče schválenému pro národní přírodní rezervaci Lednické rybníky. Vygradoval až v boj s ochránci přírody.

„Je to tak. My se s ním nemůžeme dohodnout a on s námi. Nájemní smlouva s firmou APH-rybníky má výpovědní lhůtu jeden rok,“ sdělil ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pojer. To znamená, že rybníkáři musí rybníky Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský opustit do října příštího roku. Ochránce přírody ale čeká odpor.

„Dali na nás i žalobu k soudu, pak zjistili, že je to naprostý nesmysl, tak ji stáhli. Nájemní smlouvu nám vypověděli před měsícem,“ uvedl Vaďura. Jak zdůraznil, svou roli podle něj sehrál fakt, že je v rámci republiky jediný, který si nenechá kálet na hlavu.

„Je to reflexe na situaci mezi pronajimatelem a nájemcem. Protože smluvní vztah o nájmu je dle mého soudu vždy a jen dobrovolný,“ řekl vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška.

„Jen se tomu směju. Jestli si Matuška a lidé v Praze myslí, že vypoví smlouvu k nějakému datu, tak to je jedna věc. Já z těch rybníků neodejdu dřív, dokud s námi nesrovnají to, co nám dluží. Pak vše s radostí předám, protože už mě to dál nebaví,“ podotkl rybníkář.

Vaďura v poslední době upozorňuje na problém přemnožených karasů. Připisuje ho nesmyslným opatřením, jako je částečné letnění rybníků, které stát zavedl.

„Jelikož máme nájemce, který nám pořád něco vyčítá a my jemu, bude lepší, když se o rybníky budeme starat první rok sami. Potom pro ně budeme hledat jiného nájemce,“ řekl Pojer.

Jedním z kandidátů je Rybníkářství Pohořelice, které hospodaří na řadě rybničních ploch na Břeclavsku. „Zatím o tom nic nevím. V této věci nás ještě nikdo neoslovil. Pokud dojde na výběrové řízení, tak se do něj přihlásíme,“ uvedl ředitel Rybníkářství Pohořelice Roman Osička.

Agentura ochrany přírody a krajiny chce od října příštího roku pečovat o tři rybníky svépomocí, nebo s přispěním jiné osoby. „Ta by tam přepouštěla vodu. První rok na rybnících nebude nájemce. Obsádka nějaká ano. I kdybychom do rybníků žádné ryby nedali, tak se v nich úžasně množí karasi, kteří tam budou přetrvávat i nadále. Co potom, to bude předmětem dalšího zkoumání,“ nastínil Pojer další plány v národní přírodní rezervaci.