Ministerstvo kultury pokračuje v projednávání zamýšlené úpravy hranic Lednicko-valtického areálu. Zvědaví jsou na ni především v Břeclavi. Podle nového návrhu opatření obecné povahy by totiž do cenného území na jihu Moravy, které je už více jak čtvrt století součástí světového kulturního dědictví UNESCO, mohl patřit kupříkladu zimní stadion, zámecké louky až po rybník Včelínek, Vranův mlýn, pivovar či oděvní závody. S tím však radnice zásadně nesouhlasí, a ministerstvu proto adresovala svoje připomínky.
Hotová už je revize celého území Lednicko-valtického areálu. Tu aktuálně dokončil Národní památkový ústav. „Zároveň jsme k tomu ministerstvu kultury odeslali odborné vyjádření. Teď je na ministerstvu kultury, jak se k úpravě hranic postaví,“ řekla Deníku mluvčí památkářů Blanka Černá.
Posun v plánech potvrdilo také dotčené ministerstvo. „Skutečně jsme již obdrželi odborné vyjádření Národního památkového ústavu v této věci a v současné době připravujeme dopis pro města a obce v LVA, abychom je se závěry seznámili,“ informovala Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury.
Zmínila zároveň, že se úředníci zabývají i všemi podněty, které k záměru obdrželi. „A to nejen písemnými, ale také těmi, které zazněly počátkem roku na jednání v Břeclavi,“ připomněla Hrušová.
play_fill
Kromě břeclavského podzámčí by do Lednicko-valtického areálu měla spadnout také část pozemků kolem řeky Dyje pod Pohanskem. „Opatřením by chtěli upřesnit hranici Lednicko-valtického areálu kvůli změně státní hranice s Rakouskem. To je běžné, protože řeka Dyje, která hranici tvoří, meandruje. Současně nám oznámili rozšíření o část oblasti na Soutoku pod Pohanskem, což je kulturní krajina a nijak nám to nevadí. Vadí nám jen, že hodlají pod UNESCO přidat celé podzámčí,“ přiblížil Deníku již v březnu břeclavský místostarosta Jakub Matuška.
Zonace s různými stupni regulace jako alternativa
Břeclavští konkrétně nesouhlasí především s možným začleněním zimního stadionu. „Posledních asi pět let řešíme energetiku a úspory. To už bychom na střechu nemohli dát ani jeden solární panel. Stavba typu zimního stadionu přece není v souladu s památkovou rezervací,“ podotkl před časem Matuška.
Pokud by podzámčí skutečně spadlo do Lednicko-valtického areálu, vyvstala by zásadní potíž v regulaci zastavěného území. „Kupříkladu na zámeckých loukách chystáme nějaká opatření blízká přírodě, dostali jsme dotaci na výstavbu pumptracku u Včelínku. To jsou věci, které jsme nemuseli dosud s památkáři diskutovat, nebylo to potřeba,“ nastínil Matuška.
Nové vytyčení hranice areálu se týká také břeclavské místní části Charvátská Nová Ves. „Zde máme rozvojové zóny pro výstavbu rodinných domků. Neradi bychom si je revizí zablokovali. Rozumné by bylo zde hranici vést například po železnici nebo ji posunout k lesu,“ zamýšlel se Matuška.
O revizi hranic LVA jsem psali již dříve ZDE.
Alternativou by podle něj mohlo být vytvoření takzvané zonace s různými stupni regulace. „Pomoci by to mohlo třeba obcím Hlohovec, Lednice a Valtice, jejichž zástupce jsme na jednání s ministerstvem taky přizvali,“ vysvětlil v březnu místostarosta.
Břeclavští tak nebyli jedinými, kteří měli k chystanému zpřesnění výhrady. Nemile překvapení byli třeba v Kosticích. Podle předložených map by totiž spadala do Lednicko-valtického areálu také část katastru obce.
Zástupci Kostic si ale nejsou jistí, jestli jde o správné zakreslení. „My jsme byli vždy na hranici Lednicko-valtického areálu, ten ale nikdy nezasahoval do našeho katastru. Po upřesnění je tomu ale jinak. Hranici posunuli směrem k nám, s čímž my nesouhlasíme,“ nechal se před časem slyšet kostický starosta Libor Balga. Nově by do UNESCO tak mohly spadat i louky v katastru obce ve směru od Břeclavi.
„Chránit běžnou zástavbu uprostřed obce je podle mě nesmysl“
Razantní námitku k chystaným změnám vzneslo vedení Hlohovce. Usiluje o vyjmutí zastavěné části obce z ochranné zóny. „Když se může měnit hranice Lednicko-valtického areálu a může se k němu přidávat, pak by se mělo moci i ubírat. Jako obec se snažíme chránit naše občany, nejlepší by proto pro nás bylo v uvozovkách vystoupení z Lednicko-valtického areálu nebo snížení památkové ochrany v zastavěné části obce. Tak jsme to také zástupcům ministerstva a památkářům přednesli. Dávali najevo, že s tím nesouhlasí,“ prozradil redakci v návaznosti na únorová jednání hlohovecký starosta Jaroslav Hajda.
Hlohovec je podle něj obyčejnou jihomoravskou obcí, z níž památkáři vytvářejí skanzen. „Míč je teď na jejich straně, aby s něčím přišli, a abychom na to my mohli reagovat. Samozřejmě, okolí Hlohovce je součástí lichtenštejnské komponované krajiny. Ano, ti vybudovali ulici Dědina jako základ Hlohovce, který se později rozrostl. V našem katastru se nachází soustava lichtenštejnských rybníků, evropsky významná ptačí oblast a Hraniční zámeček. Ovšem chránit běžnou zástavbu uprostřed obce je podle mě nesmysl,“ domnívá se hlohovecký starosta.
Pro vynětí určité části obce z LVA by byli i Ledničtí. „Jistě, náměstí, blízké okolí zámku a další historické části je potřeba více chránit. Dát fotovoltaiku na radnici či zámecký hotel by vhodné asi nebylo, ovšem ve vzdálenějších částech obce, třeba na nově přistaveném sídlišti, by pravidla už klidně mohla být volnější nebo žádná,“ myslí si tamní starosta Stanislav Straškrába.
Konkrétně hovořil třeba o části obce vedoucí na Mikulov. „Rozumíme tomu, že je nutné chránit lokalitu jak ve vztahu k památkám, tak i k přírodě. Ale vše by se mělo dělat s ohledem na lidi, kteří tam nyní žijí. Každý zřejmě s nějakým omezením počítá, ovšem nemuselo by být ubíjející,“ naznačil už na jaře Straškrába.
Jasno o tom, zda a jakým způsobem se hranice Lednicko-valtického areálu změní, by podle zjištění redakce mělo být do konce letošního roku. „Co se týče časového horizontu projednávání nového návrhu opatření obecné povahy LVA, tak ten bude závislý na reakcích měst a obcí v kontextu odpovědí,“ okomentovala pouze stručně Hrušová.
VYBRALI JSME PRO VÁS: Penny je v Podivíně před dokončením. Otevře na přelomu října a listopadu
