Osm koncertů klasické hudby s balkánským vlivem přilákalo více než tři tisíce návštěvníků. „Po celou dobu festivalu se snažím objevovat a zpřístupňovat skrze hudbu zajímavé budovy Lednicko-valtického areálu. Teď po šesti letech se nám povedlo představit další, a to zámeček Pohansko. A mám radost, že mou snahu ocenili všichni, kdo se koncertu na tomto neuvěřitelném místě zúčastnili,“ ohlížel se ředitel festivalu Jiří Partyka.

Unikátní střešní tašky s výhledem z dílny architekta Přemysla Kokeše testovali tři roky v Mikulově a také Litomyšli (na snímku)
V Mikulově mají unikátní tašky: zvenku běžná střecha, zevnitř jako sklo

Program letošního ročníku organizátoři postavili na historii moravských Charvátů, kteří na jihu Moravy v minulosti žili a dodnes jsou zde vidět jejich stopy. Pomyslnou rezidenční skladatelkou byla chorvatská Dora Pejačević, jejíž skladby se prolínaly jednotlivými koncerty. „Festival mi umožnil zažít něco velmi netradičního. Když člověk zná historii a ví o spolupráci a dobrých vztazích Dory Pejačević s českými umělci a mysliteli, zastihne ho zvláštní pocit, když o století později sám dostane nabídku pokračovat v těchto šlépějích a na těchto vztazích vytvořit něco nového. Bylo to jedinečné,“ vyznala se chorvatská sopranistka Josipa Bainac.

Festival nabídl na přelomu září a října kromě osmi hlavních koncertů také dvě přednášky a vzdělávací programy pro školy z okolí. Příjemný hudební zážitek umocnily prostory zámku v Lednici, Valticích a Mikulově, zámečku Pohansko nebo třeba Dianin chrám Rendez-vous. Pro festival vznikla rovněž speciální skladba z pera Akose Banlaky.