„Jakmile je venkovní teplota nad pět stupňů Celsia, není třeba přitápět. Dům si svojí energií z vaření, pobytu lidí, mrazáku nebo počítače vystačí," sdělil Řehák.

O výstavbě pasivního domu rozhodl před pěti lety. V Lednici se stal průkopníkem a podobnou roli měl nejspíš i v celém okrese. „Určitě není špatné přemýšlet dopředu a energie moc nepotřebovat, než se pak strachovat, jaká bude cena. Reakce byly různé. Někdo říkal, že by do toho nešel, protože šlo o novinku," vyprávěl Řehák.

Odvětrávací systém

Zájmu o nízkoenergetické a pasivní domy si už ale všiml například v Břeclavi nebo Rakvicích. „Pasivní dům nemusí mít topení, nepotřebuje žádnou energii na vytápění. Vystačí si s teplem z domácích spotřebičů, osvětlení a podobně. Obvykle je ale k dispozici záložní přímotop, pokud se prudce ochladí, aby se dalo přitopit," uvedl technický specialista firmy BASF Martin Býček.

Tato společnost je jednou z těch, která se specializuje na výrobu materiálů a stavebních hmot pro pasivní domy. Zejména na ty izolační a zateplovací. S nízkoenerge­tickými a pasivními domy má na Břeclavsku zkušenosti třeba stavební firma Zdeňka Gajdy z Břeclavi, respektive městské části Charvátská Nová Ves.

„Lidé nás častěji volají na zateplování starších domů. Z nich je možné udělat nízkoenergetický dům, ne pasivní. Ten se musí s tímto záměrem navrhnout a stavět," uvedl Gajda.

Pořizovací náklady? O deset procent víc

Na vzniku pasivních domů se jeho firma podílela zejména v Brně. „Když se to udělá od základu tak, jak má, tak to funguje. Náklady na vytápění jsou minimální. Pokud ne, buď je špatný projekt, nebo je to špatně udělané. Firma prostě něco odflákla," podělil se o zkušenosti.

Pořizovací náklady na stavbu pasivního domu jsou ovšem o deset a často i více procent vyšší než u klasických staveb. A zadarmo není ani pravidelná údržba poměrně složitého odvětrávacího systému, která je pro správné fungování pasivního domu nezbytná.

Řehák však obavy krotil. Za dům s obytnou plochou srovnatelnou s bytem 3+1 zaplatil přes dva miliony korun. Pravidelně však udržuje vzduchotechniku a takzvaný zemní registr.

„Doporučuje se jednou za rok ho vyčistit, aby se v něm neusazovaly bakterie a nečistoty. Za pět let jsem jej čistil dvakrát, což není tak náročné. Měli jsme tady spoustu návštěv a čtyři až pět lidí se rozhodlo do pasivního domu jít také," dodal Řehák.