„Akce se jmenovala Natale di Roma 2010. Zúčastnilo se jí čtyřiačtyřicet skupin,“ vypočítává Žovinec, který je ve skupině Marcomania známý jako legionář Entis. Organizátoři podle něj příliš nehleděli na dobovou stránku, co se kostýmů týče. Do průvodu se zapojily i nejrůznější divadelní spolky. Podle Žovince šlo spíš o to dosáhnout co největšího počtu účastníků.

Ze skupiny Marcomania se do Říma vypravilo jedenáct lidí. Přijeli autobusem s dalšími skupinami z České republiky už ve čtvrtek večer. Před nedělním průvodem tedy měli dva dny na prohlídku historického města.

„V neděli nastaly menší organizační zmatky. Letos totiž akci pořádal někdo jiný než loni. Z kempu poblíž Říma, kde bylo ubytovaných asi sedm set lidí, začaly ráno pendlovat autobusy. Jenže nakonec nebyli všichni včas tam, kde měli být, takže se vše opozdilo,“ líčí organizační problémy jeden ze zakladatelů dolnodunajovické skupiny.

Samotný průvod už ale zanechal v jeho mysli krásné a nezapomenutelné zážitky. Trasa vedla kolem Trajánova sloupu po ulici Via dei Fori Imperiálu, kolem sochy Césara, podél Fora Romana až ke Koloseu a zpět. Jedenáctičlenný tým Marcomanie kráčel téměř na konci průvodu. „Bylo to hodně intenzivní, úžasná akce. A pro nás jeden z životních okamžiků, na které se do smrti nezapomíná. Vládla nepopsatelná atmosféra, až mi běhal mráz po zádech. Dýchala na nás atmosféra starého Říma,“ pochvaluje si Žovinec.

Jak se svěřil, největší zážitek byl pro něj pochod mnoha set účastníků v dobových kostýmech od cirkusu Maximus ke Koloseu. „Byla tam dlouhá ulice. Na konci jsme viděli Koloseum a před námi kráčely řady vojáků. Do toho začala hrát hudba z Gladiátora. Prostě paráda,“ líčí muž z Mikulova alias Entis.

Nádheru, kterou popisuje, měl zažít také Antonín Preget. Byl to právě on, v jehož mysli se zrodil nápad založit skupinu historického šermu zaměřenou na starověký Řím. Na velkolepou akci se však nedostal. Čáru přes rozpočet mu udělala islandská sopka chrlící popel. „Potřeboval jsem si zařídit nějaké soukromé věci, takže jsem byl domluvený, že poletím v pátek letadlem. Když jsem jel na letiště do Bratislavy a už jsem slyšel nějaké náznaky o možných problémech. Když jsem dojel na místo, veškeré lety už byly zrušené,“ popisuje smutně Preget. Objednaná letenka v ruce mu v tu chvíli nebyla nic platná.

„Klukům jsem zavolal, že se na místo nedostanu. Mrzí mě to kolosálně. Tak třeba za rok. Každopádně se chci do Říma podívat i soukromě po památkách,“ dodává zklamaný legionář Antonius.