„Letnění Hlohoveckého rybníka se zatím z našeho pohledu jeví podle očekávání. Zvýšil se počet stanovišť pro ptačí druhy a jejich potravinová základna je dobrá. Z hlediska vodního režimu to bylo bez problémů. V rybníce bylo málo vody, takže se podařilo například opravit česla,“ pochvaloval si Přemysl Heralt ze Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava.

Naprosto odlišný pohled na věc nabídl Vaďura, jednatel společnosti APH-rybníky, která na třech rybnících – Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský – léta hospodaří. „Podle mě letnění nepřineslo nic. Nejvíc ptáků bylo na Mlýnském rybníku, který měl nejvíc vody. Na nízké vodě nemohli zahnízdit a vyvést mladé,“ argumentuje rybář.

Při nízké hladině vody se podle něj jen přemnožily sinice, což mělo za následek neuvěřitelně špinavou vodu. „V červenci a srpnu jsme tam naměřili nula procent kyslíku, což museli pocítit i živočichové, kteří tam žijí. Takže, laicky řečeno, nevím, k čemu to bylo dobré. Jen narostlo rákosí a všude kolem bylo smradu,“ podotkl.

„Pan Vaďura má na to jednostranný pohled. Nejde o to, aby tam byla průzračná voda. Samozřejmě se při nízké hladině silně prohřívá. Je to taková velká kaluž. Co se týče plevelných ryb, to je dlouhodobý charakter. Byly tam i tehdy, když se neletnilo,“ oponuje Heralt.

Vaďura však trvá na svém. „Minulou sobotu jsme vylovili z Prostředního rybníka, kde je vlivem letnění Hlohoveckého také nižší hladina, asi sedm metráků generačního karasa. Tato plevelná ryba se tam nekontrolovatelně přemnožuje. Se šesti či sedmi metráky kapra, který v té nízké vodě zůstal, to příští rok bude asi 170 metráků ročního karasa, což je neskutečný problém,“ podotkl.

Podle Heralta jsou samozřejmě rybáři rádi, když mají co nejvíce ryb. Jak říká, důležitá je i ochrana ptačích druhů a rostlin, které se také při letnění objevily. „Rybníky v této soustavě se s loňským letněním Nesytu, což mělo za následek nedostatek vody v nich, dodnes nesrovnaly,“ poukázal zase Vaďura.