Pavel Juřík z Historického spolku Lichtenstein podotkl, že se představitelé knížectví o jihomoravské stavby a památky vybudované předchozími generacemi zajímají od počátku obnovených vztahů v minulém desetiletí. „Velmi vstřícně spolupracují s Národním památkovým ústavem. Když bylo potřeba, beze všeho poskytli nejrůznější archiválie nebo nechali vyhotovit velmi nákladné kopie portrétů členů rodiny. Stály desítky tisíc euro,“ prohlásil Juřík.

Ten se účastnil řady schůzek a setkání s Lichtenštejny. Soudit se nejen o zámky podle něj nechtějí, přesto mají snahu podílet se na jejich správě. „Mají zájem najít společnou cestu. Dobře vědí, že některé věci už vrátit nelze. Komunistický převrat poškodil Československo sám o sobě. Jsou otevření jednání, a třeba i pouze symbolickému odškodnění. Jako rodina tyto majetky nepotřebují. Jde ale o spravedlnost,“ zmínil Juřík.

Ve zkratce
· Knížectví se pomocí své nadace obrátilo na Ústavní soud kvůli zamítnutému dovolání ve věci vlastnictví 600 hektarů pozemků ve středních Čechách.
· Podle Pavla Juříka z Historického spolku Lichtenstein jde šlechtě především o spravedlivou nápravu.
· Lichtenštejni berou zabavení majetku po druhé světové válce jako křivdu, poukázala na ni i komise historiků.
· Zámek v Lednici je nyní nejnavštěvovanější památka České republiky.

Jen zámek v Lednici navštěvuje ročně kolem čtyř set tisíc turistů. Tamní kastelánka Ivana Holásková je přesvědčená, že Lichtenštejni ani po víc než sedmdesáti letech od znárodňování nepřestávají doufat ve svůj návrat. „Mají o své bývalé majetky velký zájem. Spolupráce s nimi je výborná. Celá záležitost je pro ně ale bolavá, protože konfiskace se týkaly nejen knížecí rodiny, ale i občanů Lichtenštejnska. Vnímají to jako nespravedlnost, protože třeba Švýcaři se zabavování vyhnuli. Lichtenštejnové se vždy považovali za neutrální stát jako právě Švýcarsko,“ reagovala Holásková.

Navrácení zámků ale podle ní nenastane. A to ani při případném přehodnocení takzvaných Benešových dekretů. Na jejich základě Československo majetek zabavilo. „Stát už do zámků vložil takové množství peněz, že by se stav těžko srovnával. Myslím, že Lichtenštejni vnímají situaci také tak. Určitě ale mají představu, jak by se na správě mohli podílet,“ zamýšlela se kastelánka.

Na jižní Moravě se Lichtenštejni v minulých staletích nejvýrazněji zapsali na Břeclavsku a Hodonínsku. Ministerstvo zahraničí považuje nynější vztahy obou zemí za velmi solidní. A dál je chce zlepšovat. Komentovat soudní spory odmítá. „Nebráníme se diskuzi o citlivých událostech v minulosti, avšak pouze na akademické, vědecké úrovni. Na politické jsou pro Českou republiku uzavřené,“ vzkázala Irena Valentová z tiskového odboru ministerstva.

Československo po válce znárodnilo majetek Lichtenštejnů stejně jako Němců, Maďarů či zrádců a kolaborantů. Spolupráci rodu s nacistickými okupanty však nedávno vyvrátila společná Česko-lichtenštejnská komise historiků.