Lichtenštejnské knížectví uznalo Českou republiku jako samostatný stát. Z toho bude plynout nejen navázání diplomatických styků, ale i spousta dalších věcí. Jihomoravský hejtman Michal Hašek si od tohoto posunu slibuje užší spolupráci obou států na krajské úrovni. Také na Břeclavsku, kde se představitelé slavného lichtenštejnského rodu v minulých letech několikrát osobně ukázali. A vždy hýřili úsměvy.

„Navázání diplomatických styků České republiky a Lichtenštejnského knížectví je jistě krok správným směrem, i z mezinárodního pohledu. Dosud to byl nenormální stav, což vedlo ke komplikacím,“ poznamenal starosta Lednice Libor Kabát.

Právě lednický zámek a další památky v Lednicko-valtickém areálu si lichtenštejnové v minulosti nárokovali. Tento vlekoucí se spor o majetek knížecího rodu, který Československo po druhé světové válce znárodnilo, ovšem nemá dohoda obou zemí o uznání suverenity vůbec řešit.

„Je to krok k tomu, aby se upravily vzájemné vztahy a mohlo se začít diskutovat. Oba státní celky zároveň musí mít jistotu, že to není nic zásadního, co se týká majetkových sporů,“ podotkl Kabát, podle něhož jsou právě tyto záležitosti nepřekonatelné.

Hejtman: s lichtenštejny budeme spolupracovat

Jižní Morava je podle hejtmana Michala Haška otevřená spolupráci s knížecím rodem v různých oblastech. „Jižní Morava tvořila do dneška neformálního prostředníka kontaktů, ať již příspěvkem na opravu lichtenštejnské rodové hrobky ve Vranově u Brna či projekty v Lednicko-valtickém areálu, jehož historie je spojena s Lichtenštejny,“ poznamenal Hašek. Konkrétně se jedná o podporu lázeňství, cestovního ruchu či podporu Akademické zahrady, kterou připravuje Mendelova zemědělská lesnická univerzita.

S lichtenštejnským korunním prince Aloisem už Hašek hovořil o možné spolupráci v oblasti turistiky, výměně studentů, spolupráci historiků či přípravě podnikatelské mise na jižní Moravě, která bude hledat možnosti investic.

Navázání diplomatických vztahů znamená velký posun. Obě země si dlouhé roky nemohly přijít na jméno kvůli událostem z první poloviny dvacátého století. Lichtenštejnské knížectví nikdy neuznalo Mnichovskou dohodu ani vznik Protektorátu Čecha a Morava. Po celou dobu druhé světové války uznávalo československé cestovní pasy a zachovávalo přísnou neutralitu.

„Diplomatické styky ale nebyly v roce po válce obnoveny. Podle Benešových dekretů byl veškerý majetek Liechtensteinů v Československu zkonfiskován jako německý, bez ohledu na to, že se jednalo o občany neutrálního státu, kteří nekolaborovali s nacisty a nikdy se nepřihlásili za Němce. Jejich odvolání byla pochopitelně marná,“ osvětlil tehdejší události Pavel Juřík, který se zabývá historií šlechtických rodů.