Vůbec poprvé s ním oficiálně do České republiky přicestovala i kněžna Marie Aglaë, hraběnka Kinská, která se v roce 1940 narodila v Praze.

Hostům na vernisáži se kníže omluvil, že je nemůže jako jeho otec oslovit v češtině, protože vyrůstal v Lichtenštejnsku. Přetrvávající vztah k domovu předků ale podle něj potvrzuje i to, že jeho nejstarší vnuk, který zdědí knížecí titul, dostal jméno Josef Václav. Břeclavskému deníku poskytl vládce Lichtenštejnska Hans Adam II. v Mikulově exkluzivní rozhovor.

Jak vnímáte současný stav památek Lednicko-valtického areálu coby objektů, které postavili vaši předkové?

Já jsem tady poprvé byl v době Pražského jara v šedesátých letech a potom jsem se neustále vracel při neoficiálních návštěvách. Je velice pozoruhodné, co se v tomto regionu a na těchto stavbách za poslední desetiletí vykonalo v restaurátorských pracech. Kvalita restaurátorů v České republice je tak vysoká, že jsme je teď například využili také při restaurování našeho paláce ve Vídni.

Co byste poradil českému státu, jak podle vašeho názoru nejlépe využít potenciál těchto obdivuhodných staveb, jejichž údržba stojí nemalé prostředky?

To já těžko dokáži posoudit, protože každé místo je vlastně trochu jiné.

Hodnocení Čechy a Lichtenštejny rozporně vnímané společné historie se měla ujmout komise složená z historiků obou stran. Začala už pracovat? Případně došla už k nějakým závěrům?

Ano, tato komise už existuje a několikrát již zasedala. Pokud vím, tak na závěr její práce bude publikována nějaká větší studie.

Nakolik reálné je podle vás v tuto chvíli vracení majetku vašemu rodu v českých zemích? Respektive považujete to stále za nejlepší řešení pro všechny?

Myslím si, že ano. Přece jenom z hlediska know-how jsme schopni poskytnout pro budoucnost a rozvoj Lednicko-valtického areálu asi nejlepší podmínky. Jsem přesvědčený, že by to přineslo prospěch oběma stranám.

Uvažujte o soudní žalobě na určení vlastnictví, jak se o to pokusila řada dalších šlechtických rodů, které přišly v Československu v důsledku Benešových dekretů o majetek?

Ne, to rozhodně ne. Myslím si, že pokud by se měl majetek našemu rodu vrátit, muselo by to být po dohodě s českým státem. Rozhodně nemáme v úmyslu jít do nějakého soudního procesu. Máme dnes tak dobré bilaterální vztahy mezi oběma vládami, že bychom je určitě nechtěli podobným způsobem zatěžovat.

Jak často nyní na Břeclavsko jezdíte?

Minimálně jednou ročně.

Neláká vás možnost občasného pobytu knížecí rodiny na zámcích ve Valticích či Lednici, pokud by taková varianta byla možná oficiálně dohodnout?

Kdyby nám byl tento majetek navrácen, tak bychom tam samozřejmě část roku strávili. Jinak ne. Stejně jsem z obchodních důvodů hodně na cestách.

Při poslední návštěvě Mikulova jste Břeclavskému deníku s úsměvem řekl, že vy už sice ne, ale některý z vašich synů či vnuků se začne učit česky. Bylo to jen vaše přání, anebo už se skutečně některý z vašich potomků pustil do učení češtiny?

Taková možnost určitě existuje. Ale já si myslím, že bychom to reálně zvažovali zejména v případě, že bychom skutečně cítili, že je tady možnost navrácení majetku. Potom by bylo zřejmé, že to má nějaký smysl, že bychom češtinu využili.

Kterou z lichtenštejnských staveb na jižní Moravě máte nejraději?

Celý Lednicko-valtický areál mám velmi rád, viděl jsem většinu staveb. Nejsem si ale jistý, jestli bych vlastně tak docela rád žil v těch velkých zámcích. Možná bych si vybral jeden z malých zámečků a tam bych si to zařídil.