„Počet neschopenek je pořád nižší. Lidi nemoc prochází, berou si dovolené. Bohužel nechtějí marodit, protože se jim to nevyplácí. Řekl bych, že se to hodně výrazně změnilo,“ podotkl praktický lékař s ordinací na břeclavské poliklinice Vincent Izakovič.

Stává se tak, že lidé s teplotami chodí běžně do práce, protože neschopenku nechtějí. Neradi by totiž přišli o část své výplaty. „Není to z našeho pohledu vůbec dobře. Jsou to resty do budoucna. Když se například první týdny chřipky nevyleží, tak to pak může znamenat komplikace,“ varuje lékař před možnými následky.

Systém podle něj není dobře nastavený. „Když má pak leckterý zaměstnavatel platit neschopenky, tak dá lidem rovnou na výběr způsobem – buď se lečte, ale v tom případě máte padáka. Bohužel,“ uvedl Izakovič asi nejhorší možný příklad, jaké důsledky také může mít oznámení o nemoci pro zaměstnance.

V současné době totiž platí, že zaměstnavatel během prvních tří týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny, a to kromě prvních tří dnů nemoci.

Izakovič by ze svého pohledu raději způsob vyplácení nemocenské otočil. „Krátkodobé neschopenky bych naopak hradil, a na ty dlouhodobé existují pojištění,“ navrhuje.

Další praktický lékař z břeclavské polikliniky Ivo Julínek poukazuje, že existuje i druhý okruh lidí, kteří naopak nemocenskou zneužívají. „Jsou na neschopence co nejdéle, natahují to, seč jim síly stačí,“ upozorňuje na druhý extrém.

Berou si dovolenou

Hodně stonající jsou podle Julínka zpravidla pořád ti samí lidé. Další sortou jsou pacienti, kteří nemoc řeší dovolenou. Jak ale říká, nějak dramaticky jich nepřibylo.

Určitý vliv na snížení počtu nemocnosti mělo podle Julínka zavedení regulačních poplatků. „Předtím chodilo hodně lidí k lékaři. Poplatky to utlumily, ale nedalo se nic jiného dělat. I u nás máme od jejich zavedení o dvacet procent méně návštěv, což je slušné číslo,“ podotkl.

Zajímavé jsou i statistiky České správy sociálního zabezpečení, která vyplácí dávky nemocenského pojištění. Nepotvrzují například výrazné snížení v oblasti výplaty dávek. V lednu loňského roku úřad na Břeclavsku vyplatil 2 475 nemocenských dávek. Letos v lednu jich bylo 2 247.

„Vzhledem k tomu, že došlo k prodloužení výplaty náhrady mzdy ze čtrnácti dnů na jednadvacet, řada klientů šla na nemocenskou ještě v měsíci prosinci, aby využili výhodnějších podmínek v poskytování nemocenského,“ řekl mluvčí České správy sociálního zabezpečení Pavel Gejdoš k letošní novince, která platí od prvního ledna.