Bez překročení hranice, ani prstem po mapě, ale chuťovými buňkami poznávali lidé téměř celý svět. Jen co udělali krok ocitli se třeba v kuchyni rakouské, po dalších dvou už byli v Itálii a o něco dál zase v Neapoli či Srbsku. Dostali se ale i do vzdálenějších zemí.

„Rozhodli jsme se pro bulharskou kuchyni. Je to dobré," pochvalovali si jídlo zvané kavarna manželé Václavíkovi z Mikulova.

Zelenina, jehněčí i vepřové maso. Základ bulharských pokrmů. „Jídla, která tu dnes nabízíme jsou právě z těchto ingrediencí. Pečené papriky, musaka, jehněčí kavarna a jako sladkou tečku rebarborový koláč," vyjmenovával menu Miroslav Králik z Mikulova, který recepty zdědil po své mamince. „Pocházela z Bulharska a otec zase ze Srbska," popisoval rozmanitost rodiny Králik.

To manželé Dostálovi z Frýdku – Místku si pochutnávali na mletém vepřovém mase pečlivě zabaleném ve vinném listě. Stejně jako turistka z Plzně. Rozhodli se pro arménskou kuchyni.

„To je zajímavý doplněk k jídlu, který v Arménii nazýváme tolma," přibližoval tradiční arménský pokrm kuchař Edik Vardanyan. Pochází z arménského Jerevanu, ale už devatenáct let žije v Brně.

Do svých gurmánských specialit obvykle používá jehněčí či vepřové maso. Někdy i kuřecí. K tomu griluje lilek, rajčata a papriky.

Podobné ingredience, ale zcela jiná jídla z nich vaří obyvatelé Komijské republiky. Ta je součástí Ruska a leží v blízkosti pohoří Ural. Právě odsud pochází maminka Mikulovčana Josefa Hrdličky. „Přestože se už v dětství přestěhovala do tehdejšího Československa, komijská kuchyně se v rodině zachovala," vyprávěl Hrdlička.

Na mikulovský festival si připravil boršč z hovězího masa, fazolí, zelí, kopru, rajského protlaku a dalších rodinných tajemstvích. Dále plněné papriky a pirožky s mletým masem. Podle Hrdličky všechno ruské speciality.

To členové Ruského kulturně osvětového sdružení na Moravě však do Mikulova přivezli trochu jinou ruskou kuchyni. „V první řadě vodku, pak boršč, pirožky s mletým masem, palačinky ze speciálního ruského těsta, salát z červené řepy a slanečky," překládala lámanou češtinou jedna z členek spolku.

Nejdál se mohli návštěvníci mikulovského festivalu dostat do Mongolska. Na Náměstí co by kamenem dohodil.

„Pro mongolskou kuchyni je typické těsto a maso. Hlavně skopové, hovězí a často se používá koňské maso," přiblížil muž, kterému známí říkají Odbi. Plynulou češtinou však dodal, že tentokrát použil maso vepřové. „Češi ho jedí více než třeba skopové. Jsou na něj zvyklí," mínil kuchař, který již čtrnáct let žije ve Znojmě.