Přesná aktuální čísla sice chybí, porovnání ale brzy přinese loni znovu umístěné počítadlo návštěvníků na stezce na vrchol Děvína. „V roce 2006, z něhož máme poslední číslo, přešlo přes Děvín osmdesát tisíc lidí. Za loňský rok, který ještě nemáme dopočítaný, jich bude hodně přes sto tisíc. A na Svatém kopečku ještě mnohem víc," odhadoval Kmet.

Počet příchozích přesto podle něj zatím není třeba regulovat. „Je to stále únosné. I loňské znovuotevření cesty až k vysílači se ukázalo jako správné. Ochránili jsme tím cenná místa, kam lidé vstupovali nelegálně a působili skutečné škody. Turisté jsou spokojení. Dokonce mám pocit, že ti, kteří do rezervace přijdou, se teď chovají slušněji. Nemáme zničený mobiliář, ani tam není tolik odpadků jako v minulosti," srovnával šéf správy.

Jak ale přiznal, mnohem složitější je skloubení ochrany přírody se zájmy obyvatel regionu. „Je to hustě obydlené a intenzivně využívané území, což není ideální případ. Své si prosazují zemědělci i vinaři, existuje zde zájem na rozvoji sídel. Snažíme se všechny pohledy skloubit a dohodnout se. Myslím si, že se to docela daří, nejsme dogmatici, kteří by zakazovali vše za každou cenu," vyjádřil se Kmet.

Například Zdeněk Strapina z Pavlova nemá jako vinař s Chráněnou krajinnou oblastí Pálava problém. „Naopak to vítám. Lidé k nám jezdí za poznáním přírody, ale také za vínem. A tím nám stoupá počet zákazníků. Je to spolu propojené," řekl Pavlovan.

Mikulovský starosta Rostislav Koštial by uvítal ještě méně zákazů ze strany ochránců. Podle něj by některá místa nemusela být tak přísně chráněná, částečně pak třeba brání rozvoji cestovního ruchu. „Měli bychom návštěvníky vychovávat a učit je, jak se v přírodě chovat, ne jim tam zakazovat vstup. Pokud lidi vyloučíme z přírody a pak se tam náhodou dostanou, chovají se tam často barbarsky," myslí si Koštial.

akce k výročí1. - 30. dubna: Výstava obrazů Jarmily Červené v mikulovské galerii Konvent
7. května: Pálavský den na hřišti v Klentnici s bohatým programem
25. května: Znalostní soutěž pro žáky základních škol z okolí Pálavy
16. - 30. září: Výstava vítězných fotografií fotosoutěže na téma Příroda Pálavy v galerii Konvent

Zároveň však přiznal, že spolupráce s Agenturou ochrany přírody a krajiny, pod kterou Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava spadá, funguje. „Vnímám ji pozitivně. V poslední době umíme najít i přes občasné kompetenční problémy společnou řeč," vyslovil se starosta.

Navzdory intenzivnímu lidskému vlivu uprostřed obdělávané krajiny zůstaly na svazích Pavlovských vrchů i v členité pahorkatině Milovického lesa zachované cenné partie přírodní krajiny, které skýtají útočiště četným vzácným rostlinám a živočichům. Nachází se dokonce i na bývalém vojenském cvičišti nedaleko Mikulova, které se začátkem května stane přírodní památkou. S vyšším stupněm ochrany se na místo paradoxně vrátí i obrněnci. „Biotopy se utvořily díky působení armády. Abychom je zachovali, je potřeba povrch půdy narušovat, k čemuž využijeme občasné pojíždění technikou. Počítáme se čtyřkolkami i pásovými vozidly z klubu vojenské historie," potvrdil šéf správy chráněné krajinné oblasti Kmet.

Velkým krokem vpřed má být evropský projekt na údržbu krajiny, který by měl v následujících šesti letech cenným lokalitám na jihu Moravy „přihrát" padesát milionů korun. Z toho zhruba patnáct milionů pro Pálavu. „Zdroje od ministerstva životního prostředí jsou omezené. Nemůžeme pokosit tak velké plochy, které bychom potřebovali, ani vyřezat tolik nežádoucích dřevin. Pokud se nám podaří získat evropské peníze, budeme moci na Pálavě udržovat podstatně větší plochy, rozšířit pastviny i obnovit více cenných biotopů," věří Kmet.

A jeho hlavní cíl pro další léta? „Byl bych rád, kdyby na Pálavě zůstala zachovaná nynější druhová pestrost. A aby si všichni v regionu vzali Pálavu za svou, chápali její význam a věděli, že ji tady chráníme pro lidi a ne proti nim," vzkázal ochránce Pálavy.