Kdyby k uctění památky zůstala bez provozu, doprava v Břeclavi by kolabovala.Lidická ulice měří zhruba dva kilometry a je jednou z nejfrekvento­vanějších míst ve městě. Stojí v ní domy, byty, restaurace, obchodní centrum či posilovna. V souvislosti s nedělním sedmdesátým výročím vypálení Lidic, oslovili redaktoři Břeclavského deníku lidi, již v ulici žijí, pracují nebo se u ní často pohybují.

Otázka: Podle čeho dostala Lidická ulice své jméno?

„Myslím, že by to po krátkém zamyšlení mohli vědět. Média se tomu věnují, v televizi běží delší dobu dokument o říšském protektorovi Heidrichovi. V jednom z dílů jsou dokonce fotografie z našeho muzea," říkala ředitelka břeclavského muzea Alena Káňová.

A skutečný výsledek? Většina dotázaných zakroutila hlavou. Jasněji měli až po nápovědách. Jednomu z mužů ovšem nepomohly vůbec. „To jste mě zaskočili, nevím. Asi to bude ale něco s Lidicemi, že?" reagovala například Břeclavanka Valerie Slezáková.

Další žena Květa Magyárová doplnila: „Vím, že byly vypálené Lidice. Zase úplně mimo mě to výročí nejde."

Káňovou výsledek překvapil. „Je možné, že to lidem hned nenaskočilo. Možná, kdyby měli více času se nad tím zamyslet, došlo by jim to," tvrdí ředitelka.

Ulice v Břeclavi dostala nový název po druhé světové válce, do té doby to byla Brněnská. A důležitá byla už tehdy. Kdepak, vypálenou obec ve městě nepřipomíná žádné ze zastrčených míst. „Hlavní ulice dostaly názvy Leninova, Gottwaldova a právě Lidická. Ta se stala významnou za první republiky, kdy tam bylo řeznictví, pekárny i pohostinství," vyprávěla Káňová.

Břeclav ale rozhodně není jediným městem v regionu, kde lze na připomínku Lidic narazit. Lidé v ní žijí například v Pohořelicích, Mikulově, Velkých Pavlovicích či Drnholci. „Proč je to Lidická? Netuším. Troufla bych si odhadnout, že by to mohlo mít něco společného s vyhlazením obce za druhé světové války. Jinak nevím," odpovídala Jana Ružičková, jež v Lidické v Mikulově provozuje penzion.

Mikulovští prochází touto ulicí, když míří třeba k tamnímu dopravnímu hřišti. V Pohořelicích je zase asi stometrovou součástí jednoho z hlavních tahů v centru města. „Je to významné místo, které nese toto jméno už desítky let. Pietní akci ale na neděli nechystáme," zmínil pohořelický starosta Josef Svoboda.

Tichá vzpomínka se oficiálně neuskuteční v okrese pravděpodobně nikde. A skoro až bláznivou situaci z úvodu textu si břeclavský starosta Oldřich Ryšavý ani nedokáže představit. „To opravdu ne, je to přece hlavní tepna," reagoval Ryšavý na bujný výplod fantazie.

Vypálení Lidic a povraždění tehdejších obyvatel se stalo symbolem nacistické hrůzovlády v Česku. Němci v roce 1942 brutálně odpověděli na atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heidricha.

O život přišlo více než tři sta Lidických včetně žen a dětí. Města a obce v Mexiku, Brazílii, USA či Austrálii se na protest proti nacistickému barbarství přejmenovávaly na Lidice.