„Hezky se usměj a uvidíš, že ti to hned půjde líp. Ruce na kolena a jedeme,“ volá za rozjíždějící se malou slečnou jeden z učitelů lyžování.

V minulém týdnu tady napadlo mezi patnácti až dvaceti centimetry sněhu. Aby se však lyžaři pořádně projeli, je nutné taky pravidelně zasněžovat.

Nejdůležitější je, abychom co nejvíce zasněžili. Musíme využít doslova každou hodinu, kdy je teplota nižší než minus tři stupně, a kdy není stoprocentní vlhkost. Chlapi si proto v noci natáčeli na střídačku budíky,“ říká správce lyžařského areálu Jaroslav Stávek.

Redakce Deníku se vydala na srovnávací nákup drogerie do Rakouska.
Cena drogerie v tuzemsku? Nákup vyšel o dvě stovky dráž než v Rakousku

Aktuálně leží na sjezdovce v Němčičkách něco mezi třiceti až čtyřiceti centimetry sněhu. I proto správci areálu rozjíždějí lyžování pro veřejnost oproti původnímu plánu o několik dní dříve.

„Dopoledne tady máme školu, od jedné hodiny do pěti odpoledne pak vlek pustíme pro lyžaře z řad veřejnosti. Zasněžený máme svah celý. Sjezdovka je dokonce i rozšířená. A to jak u dopravníkového pásu pro nejmenší děti, tak i vedle,“ ukazuje Stávek.

  • Zimní pohádku v Němčičkách dokreslují zasněžené vinohrady
Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Dětí se pondělí dopoledne na svahu pohybuje na pětačtyřicet. Skupinka menších si zatím testuje dovednosti u dopravníkového pásu, ty větší se učí, jak vyjet nahoru na kopec a pak sjet bezpečně na lyžích dolů.

„Nejprve je nutné děti otestovat a zjistit, co umějí. Některé jezdí s rodiči lyžovat pravidelně, jiné ještě na lyžích nestály,“ upozorňuje Stávek, který společně s kolegy provozuje lyžařský areál v Němčičkách už osmatřicet let.

S úsměvem přihlíží dovednostem svých svěřenců učitelka Iveta Lásková. Protože kvůli dřívějšímu zranění kolene už sama nelyžuje, pomáhá dětem do lyžařské výstroje.

„Kolegyně sem začala s dětmi jezdit před třemi lety. Postupně se k ní přidávaly i další ročníky. Tento týden tady máme prvňáčky a třeťáky, příští sem pak pojedou druháci, čtvrťáci a páťáci,“ vyjmenovává.

Zájem o lyžařský kurz mají rodiče vranovických školáků velký. „Děti jsou nadšené. Ty, co tady byly už loni, se těšily a pořád o tom ostatním vyprávěly. Je to pro ně přece jen změna, odpočinek od učení a od školy. Sice se taky učí, ale trošku jinak,“ usmívá se pedagožka Lásková.

Stejně jako děti se chvílemi i ona zahledí do okolních stále ještě sněhem pocukrovaných kopců. „Už když jsme sem jeli, říkali jsme si, jak se kolem Němčiček pomalu začínají zvedat kopečky. Není to tady taková rovina jako u nás v okolí Vranovic. Je to tady moc fajn. Loni jsme měli na začátku méně sněhu, pak ale nasněžilo a bylo to tady bezvadné. Letos jsou podmínky podstatně lepší,“ pochvaluje si.

Pátrání po penzistovi na Břeclavsku skončilo smutně. Snímek je ilustrační.
Hledaný penzista z Břeclavska zemřel, pátrali po něm policejní potápěči i psi

Správce areálu jen přitakává. „Umělecký dojem opravdu ty zasněžené vinohrady a okolní krajina dokreslí. Nejsme tady sice moc vysoko, ale umíme ledacos. Zasněžovat, připravovat sjezdovku pro lyžaře, a ještě i pít víno. To jen tak někdo v republice říct nemůže. Vždycky s nadsázkou říkám, že kdo sjede svah v Němčičkách, sjede už celý svět,“ směje se.

Kolem desáté dopoledne je v Němčičkách teplota mírně nad nulou. Prvním malým lyžařům začíná být zima. U jiných se projevuje únava. „Kdy už si půjdeme na svačinku?“ ptá se instruktorky děvče s růžovou helmou.

Někteří ze školáků stojí na lyžích vůbec poprvé v životě. „Jde jim to skvěle. Jsou šikovní. Během chvilky se všichni naučí jezdit i na vleku. Stačí je zpočátku přidržet, kousek s nimi popojít a jedou,“ povzbuzuje děti vlekař Josef Svan. A ví o čem mluví. Přestože sám nikdy nelyžoval, u nejníže položené sjezdovky v zemi se pohybuje už od roku 1993.