„Ocenění mě těší. Člověk alespoň ví, že to nedělá zbytečně," tvrdí šestačtyřicetiletý Dvořáček.

Doma má ještě dvě další medaile. Bronzovou a stříbrnou. S dárcovstvím krve začal ve svých dvaadvaceti letech. „S přestávkami jsem to doklepal až sem. Poprvé jsem byl krev darovat na vysoké škole, ale proč jsem k tomu rozhodl, bych raději nekomentoval," usmívá se tajemně.

Jak dodal, pro další odběry své nejdůležitější tělní tekutiny jej donutilo jediné. „Začalo mě to bavit," říká.

Dnes má za sebou čtyřicet odběrů krve. „Přesněji čtyřicet dva. Naposledy jsem byl darovat krev před třemi měsíci," sděluje Dvořáček.

Všechnu svou krev dal zcela zdarma. „Dřív bývaly odběry za peníze, ale já od začátku dávám krev za dva párky a čokoládu," směje se šestačtyřiceti­letý dárce.

„Teď tedy dostávám po odběru ještě i kávu a džus," doplňuje.

Darovat krev chodí Dvořáček podle toho, jak mu čas dovolí. „Za rok můžu jít maximálně čtyřikrát," podotýká.

V minulosti si podle něj mohli zájemci přijít pustit žilou v určitý den. Nyní se musí objednávat. „Nejdříve se zeptám, jestli chtějí můj typ krve. Poté se domluvíme na termínu odběru. Výhodou je to, že pak nejsou fronty," míní Dvořáček, který má krevní skupinu B Rh minus.

„Není nijak vzácná, ale doufám, že už někomu pomohla," svěřuje se.

Při odběru, který trvá pět až sedm minut mu z žíly vyteče půl litru krve. „Jen jednou se mi z toho zatočila hlava, ale pak už se to neopakovalo," přiznává.

Zda by daroval i něco jiné ze svého těla, sice přemýšlel, ale raději vše ponechá tak, jak je.