„Petrova a Gábinina maminka byly sestřenice. Navštěvovat jsme se ale pořádně začali až po tetině pohřbu, kdy k nám začala Gábina z Prahy pravidelně jezdit. Moc rádi na to vzpomínáme," shodovali se manželé, které Břeclavané znají i díky tomu, že v centru města téměř dvacet let prodávají zmrzlinu.

Gabriela Dubská své kresby a olejomalby věnovala také přátelům a rodině.

Ilustrátorka se v Břeclavi narodila v roce 1915. Ještě jako Gabriela Finkesová z tamní rodinné školy pokračovala na Školu uměleckých řemesel v Brně. Jako nadanou malířku ji odtud brzy vyslali do Francie, kde navštěvovala pařížskou akademii a umělce. Na živobytí si přivydělávala jako střihačka v módním salónu.

„Tetička byla opravdová dáma. Jejímu vyprávění se nádherně naslouchalo, měla obrovský rozhled, od umění až po politiku. Mluvila velmi rozvážně, pomalu a krásnou češtinou, žádný vulgarismus neměl v její řeči místo," vzpomínal na dlouhé rodinné večery Petr Novotný.

Gabriela Dubská ilustrovala knihy od padesátých let minulého století. Dodnes slaví úspěchy hlavně její spolupráce s Václavem Čtvrtkem, z níž vzešly příběhy makové panenky a motýla Emanuela.

S těmi se nyní mohou lidé setkat i kousek od jejího rodného domu, který vystřídaly paneláky naproti bývalé Dukelské školy. Výstava věnovaná večerníčkům totiž ještě do neděle zdobí muzeum pod vodárnou.

Podle jeho ředitelky dojde i na rozsáhlejší výstavu věnovanou břeclavské rodačce, která zemřela v roce 2003 v kosořském sanatoriu. Na podzim má její dílo zaplnit tamní synagogu. Podporu přislíbili i manželé Novotní.

„Tetička nám věnovala několik pohádkových kreseb. Moc ráda se k nám vracela, vždy si tu odpočinula od starostí. Jako dík nám za to darovala i krásný obraz krajiny," ukázal hrdě na stěnu své pracovny Novotný.

Gabriela Dubská své kresby a olejomalby věnovala také přátelům a rodině.