Začátkem srpna s ní začala čtveřice šikovných maléreček Silvie Hrubá Markovičová, Mirka Ferstlová, Božena Rabušicová a Dagmar Jurošková, kterým dozoruje oceňovaná místní malérečka Marie Švirgová. „Ornament vznikl v kostele v roce 1968, jeho autorkou byla tehdy Anna Švirgová. Po třiceti letech, v roce 1998, byl ale kvůli rekonstrukci kostela přemalovaný,“ přiblížila historii tradičního ornamentu v kostele Hrubá Markovičová.
Myšlenka navrátit tři metry vysoký a zhruba metr široký ornament zpátky byla podle jejích slov mezi Lanžhotskými stále živá. „Dojít k tomu mělo už mnohem dříve, zhruba před patnácti šestnácti lety. Zasazoval se o to tehdejší pan farář. Jenže později došlo k obměně farářů a opět se vše protáhlo. Podařilo se to až nyní, zásluhu na tom má pan farář Robert Prodělal,“ vypráví malérečka.
Za sebou mají ženy desítky hodin práce. Hotové jsou zhruba z poloviny. „Malovat jsme začaly počátkem srpna, ale přípravy byly delší. Paní Švirgová s Mirkou chystaly původní překreslený vzor, spoustu času vzala i organizace, nákup barvy a jiných materiálů či příprava podkladu tak, bychom sem ornament mohly už jen přenést,“ popisuje Hrubá Markovičová.
Celkem spotřebují dámy od každé barvy asi litr. „Používáme akrylové barvy, které jsme si nechaly speciálně namíchat podle našich požadavků. Řekly jsme, kde budeme malovat, jaké podmínky na ornament budou působit. Barvy by měly být opravdu odolné a vydržet. Výhodou je, že tady na ornament nebudou působit žádné sluneční paprsky, neprší sem, ani tady nefouká vítr,“ pokračuje další z maléreček Ferstlová.
Ženy se shodují, že původní tradiční ornament do lanžhotského kostela bezesporu patří. „Jsem moc ráda, že se sem po těch letech vrací. Podívejte se i na původní vitráže. Vždyť i tady se opakuje motiv jablůčka, srdéčka a tulipánku,“ ukazuje s úsměvem Hrubá Markovičová s tím, že na výmalbu se složili dárci z řad dobrovolníků.
Pokud vše půjde podle plánu, obnovený ornament by lidé mohli obdivovat už o lanžhotských zářijových hodech. A možná nebude v kostele tím posledním. „Zvažuje se, zda se právě tradičním ornamentem nevyplní ještě i čtyři volná okénka na chóru,“ naznačuje Ferstlová.