Od půl jedenácté dopoledne se stovky návštěvníků mohly pokochat pohledem na soutěžní stroje nejprve před zrekonstruovanou historickou budovou podivínské radnice, a následně také při spanilé jízdě ulicemi města.

Dokonce až z Hovoran na Hodonínsku se na takzvané domaděly dorazil s tříletým synem podívat i Filip Vagunda - Drgáč. „Manželka na tuto akci narazila náhodou při brouzdání internetem, tak nás sem vyslala. Byli jsme zvědaví. Malý je nadšenec do traktorů, tak jsme chtěli, aby měl nějaký pěkný zážitek. A myslím, že jsme se mu zavděčili. Nejvíc se mu, tak, jako asi každému správnému klukovi, líbí sedět na traktoru a točit volantem,“ usmíval se pyšný otec.

Slavnostní spanilou jízdu zakončili borci na traktorech soutěžními disciplínami na Panském kopci za městem. Tahání břemene na čas a jízdu v terénu na čas si nenechal ujít ani Radim Frýbert z Břeclavi. Do Podivína dorazil i se synem, synovcem a neteří. „Nejprve jsme vyzvedli v Rakvicích sestřiny děti, a pak jsme zamířili do Podivína. Jezdíme sem na traktoriádu každoročně, to prostě musí být. Kluci traktory zkrátka milují. Nejraději mají oba jedině české Zetory,“ vyprávěl za stydlivé hochy Frýbert.

Mezi obdivovateli strojů na čtyřech kolech byli především chlapci. Většina z nich byla stylově oděná do triček s obrázky traktorů, nebo měla alespoň kšiltovku s logem některého tradičního výrobce. Nejinak tomu bylo i u pětiletého Jiříka Schallenbergera z Hlohovce. „Nejvíc mám rád traktory John Deere. Zetor a Fend už dávno ne,“ opravil káravě maminku Veroniku.

Se synem Schallenbergerovi jezdí do Podivína pravidelně každý rok. „Traktory ho drží od doby, co byl malinký. A pořád ho nepustily. Tato akce je skvělá, moc se nám, a hlavně Jiříčkovi, líbí,“ pochvalovala si Schallenbergerová.