Téměř tisícovku stromů mandloní totiž obsypaly narůžovělé květy. Na dvou sousedních lokalitách jižních svahů města se rozkládají na rozloze tři a půl hektaru.

Hustopečští jsou na svou přírodní zvláštnost hrdí a vynakládají značné úsilí i peníze na zachování letitých stromů. Jsou staré zhruba šedesát let. Vysázeli je zemědělci v padesátých letech minulého století. Tenkrát jim mandloně vydělávaly peníze. Hustopečské mandle totiž nechyběly v žádné čokoládě tehdejší továrny na cukrovinky Zora Olomouc.

Dnes už se dochoval jen pouhý zlomek z původních, několika desítek hektarů sadů. Hustopečští hodlají svou neobvyklou přírodní raritu využít i k rozvoji turistiky. Chtějí k sadům vybudovat Mandloňovou stezku s odpočívadly i rozhlednou.