Břeclavský deník bodoval u okresního soudu. Ve čtvrtečním vydání obsažený rozhovor s Janem Sochorem, který se v něm kriticky vyjadřuje k majetkovým nárokům princezny Mercedes Dietrichštejn, způsobil pozdvižení. Soudce Přemysl Klas článek přečetl a žalované strany požádaly o Sochorovo předvolání. I kvůli tomu v pátek nepadl očekávaný verdikt.

„Chci, abyste rozuměli, že jsme nespadli z nebe. Nejde nám o obohacení. Celá rodina si žije v Argentině velmi dobře. Ale zde mám kořeny, tohle je má vlast. Doufám, že česká justice nakonec najde spravedlnost, i když to bude v horizontu několika let. Až umřu, budou za to bojovat mí synové, dcery a vnukové,“ řekla u soudu ve svém prohlášení sedmasedmdesátiletá princezna.

Právní zástupce žalobkyně Jaroslav Čapka předložil soudu nové důkazy o tom, že jejího otce za války věznilo gestapo. Soudci Přemyslu Klasovi předal rovněž jako důkaz prohlášení několika osob, které popisují knížete Alexandra Dietrichštejna jako zapřísáhlého antifašistu.

Erika Langerová z Mikulova například uvedla, že občané Mikulova považovali knížete za odpůrce nacismu. „Jeho rodina s obtížemi sháněla potravinové lístky,“ uvedla v prohlášení Langerová.

„Samozřejmě nevylučuji, že byl otec žalobkyně během války ve vězení a byl i postižen, nicméně měl tyto skutečnosti uplatnit v roce 1945 v rámci postupu, který předpokládal konfiskační dekret,“ poznamenala právní zástupkyně žalovaných státních organizací Agentury ochrany přírody a krajiny a Povodí Moravy.

Čapek namítl, že Alexandr Dietrichštejn také nemusel o konfiskační vyhlášce vůbec vědět. Podle předložených důkazů ale tehdejší úřady postupovaly podle zákona. Kníže Dietrichštejn ale nevyužil lhůty, kdy se mohl vyjádřit a konfiskaci zvrátit.

„Je opravdu s podivem, že když se pan Dietrichštejn dle svědků aktivně účastnil boje proti fašismu, nejsou v archivech příslušné doklady a objevují se teprve po tolika letech,“ konstatovala další advokátka Jaroslava Kuniková.

S tím ovšem kontrastuje výpověď dvaaosmdesátiletého Jana Sochora z Mikulova. Rozhovor s ním, který vyšel včera v Břeclavském deníku, žalované strany předložily soudci, a ten jen přečetl. Sochor se diví, kde bere princezna Mercedes Dietrichštejn tu drzost a chce majetek zpět. Jako malý kluk si s princeznou hrál a znal i jejího otce. Svými výroky si Sochor vysloužil jízdenku do Břeclavi. Soud ho na začátku příštího roku předvolá, aby vypovídal.

Sochor také v rozhovoru zmínil šestaosmdesáti­letého Františka Plevu, který mu údajně řekl, že viděl legitimaci NSDAP Alexandra Dietrichštejna. „Ano, viděl jsem doklad, že patřil k NSDAP,“ potvrdil důchodce Břeclavskému deníku. Později však toto sdělení zpochybnil s tím, že si nepamatuje přesnou podobu dokumentů, které viděl. Pleva se těsně po válce podílel na osídlování Mikulova Čechy.

Soudce četl Deník všem

Břeclav - Pro všechny to bylo velké překvapení. Advokát Aleš Pejchal, který v soudním sporu princezny Mercedes Ditrichštejn a státních institucí zastupuje Jihomoravský kraj, si ráno koupil v trafice Břeclavský deník. A vyrukoval s ním při soudním líčení.

V novinách totiž našel rozhovor s Janem Sochorem. Princeznu v něm podrobil kritice, čímž se jeho slova proměnila ve zbraň, kterou žalované státní organizace namířily na advokáta princezny Jaroslava Čapka. O pár okamžiků dříve totiž předložil soudu listiny, v nichž se někteří pamětníci všemožně zastávají knížete Alexandra Ditrichštejna.

„V dnešním Břeclavském deníku je výpověď mikulovského občana Jana Sochora, která je zcela opačná,“ šokoval Pejchal. Princezna Mercedes neskrývala překvapení.

Další události nabraly rychlý spád. Slova se ujal advokát Petr Pisarovič, který nakonec navrhl, aby soud Sochora vyslechl. Čapek s tím souhlasil, nicméně poznamenal: „Mám zkušenost s tím, že řada šlechtických rodů, které se ucházejí nebo ucházeli o majetek na území naší republiky, má takového svého pana Sochora.“

Rozhovor v Břeclavském deníku se stal součástí soudního líčení, když jej soudce Přemysl Klas celý přečetl. Na princezně byla vidět uvadající nálada. V některých chvílích měla hlavu v dlaních, při některých statích zase na znamení nesouhlasu kývali hlavami do stran její blízcí.