Třicet let byla Ladná součástí Břeclavi. Kvůli osamostatnění teď musí čelit soudní hrozbě. Město si nárokuje podíl na dluzích města z dob společného soužití.

Obě strany k jinému řešení nedospěly. „Míč nemůže být na naší straně. Jsme v pozici, že po nás někdo něco chce. Zároveň jsme řekli, že tento dluh je z našeho pohledu nesmyslný, protože se netýká majetku, který by byl v držení Ladné, ani na kterém by obec měla majetkový podíl,“ říká starosta Ladné Zdeněk Juračka.

Jeho břeclavský protějšek Dymo Piškula s tím nesouhlasí a spor města s vesnicí přirovnává k manželství. „Je povinností obou postavit se k tomu čelem. Jsou to společné dluhy. Co Ladná tvrdí, je trošku zavádějící. Břeclav zainvestovala mnoho desítek milionů korun do knihovny, muzea či zimního stadionu. Ladná k těmto dluhům přistoupila, protože tyto příspěvkové organizace budovala společně s Břeclaví,“ namítá Piškula.

„Když pan starosta připomíná rozvod, to je jako kdyby byla hypotéka na domě, město si ho nechalo a nám dalo hypotéku. To asi dost dobře nejde,“ podotýká zase Juračka.

Ladenský starosta si myslí, že o soudní při takového rozsahu by měli rozhodovat zastupitelé. Pokud k soudu dojde, nezbývá podle něj, aby zhodnotil, zda není v rozporu s dobrými mravy ponechat si majetek a převádět pouze dluhy. „Majetek a závazky jsou společné věci. Nelze předávat pouze závazky,“ dodal Juračka.

„Kdyby mělo být město velkorysé, pokud by se třeba osamostatnily další městské části Poštorná, Charvátská Nová Ves a Stará Břeclav, jak by to dopadlo, když by každý řekl, že nezaplatí dluh? Jsem tady od toho, abych hájil zájmy břeclavských občanů,“ poukázal Piškula. Jak dodal, vedení města je u soudu připraveno navrhnout, že by Ladná získala i podíl na majetku, a to za předpokladu společné údržby a jiných povinností z toho vyplývající. „Ať je například jedna pětadvacetina zimního stadionu i jejich,“ nastínil.

Ne ke všem uším se však doneslo, že se Břeclav chystá s Ladnou soudit. Například břeclavský radní Zbyněk Humlíček odpověděl, že materiál o způsobu řešení sporu starosta předloží na nejbližší radě. „Dohoda je vždy příjemnější. Vždy budu raději pro ni,“ poznamenal.

„Za léta, kdy Ladná působila pod křídly Břeclavi, z toho neměla vůbec nic. Dluhy se dělají ve městě, tak proč bychom je teď měli platit my?“ ptá se pětašedesátiletý obyvatel obce Jan Janda. Z právního a ekonomického hlediska se podle něj může stát, že vyčíslený hypotetický dluh může být ve finále osm milionů, ale třeba i nula korun.