„Převedený majetek je nemovitou kulturní památkou a tvoří poslední zbytky uceleného městského opevnění se všemi prvky fortifikačního systému. Spolu s opevněním zámku a s věží prachárny na Kozím hrádku jde o doklady propracovaného systému středověkého opevnění Mikulova,“ prozradila vedoucí oddělení komunikace úřadu Jana Rennerová.

Jak dodala, jednalo se o budovu bez evidenčního a popisného čísla. „O majetek neprojevilo zájem ani ministerstvo kultury, ani žádná z organizačních složek státu. Proto jsme majetek převedli ve prospěch města Mikulov v souladu se zákonem o majetku státu,“ vysvětlila Rennerová, proč opevnění nakonec získalo město.

Výstavba městských hradeb podle jejích slov začala po roce 1625. V roce 1703 se pracovalo na jejich obnově a zlepšení. Jih Moravy totiž ohrožovali uherští rebelové.

Asi v polovině devatenáctého století ztratilo opevnění na významu. Hradby se stávaly součástí nemovitostí k nim přilehlých. Město opevnění postupně odprodávalo, nepotřebné části opevnění se bouraly.